Poradenství v oblasti účinků jaderných výbuchů

Při podrobnějším vnímání světového vývoje v souvislostech je očividné, že svět zřejmě již brzy čekají těžké časy. V tuto chvíli se v podstatě již neřeší otázka, jestli dojde k třetí světové válce, ale pouze kdy k ní dojde. Každým rokem se její pravděpodobnost rychle zvyšuje a může v podstatě vypuknout již téměř kdykoli. Jestliže dojde k třetí světové válce, lze očekávat masivní použití jaderných zbraní, a to i v Evropě.

O jaderných zbraních je všeobecně rozšířený a šířený mýtus, že po termonukleární válce by vše bylo trvale a silně zamořeno radioaktivním spadem. Tento výmysl pochází z naprosté neznalosti účinků jaderných zbraní. Ve skutečnosti totiž úroveň radiace ze spadu zpočátku rychle klesá a při dostatečných znalostech je možné i v silněji zamořených oblastech již za pár dnů po výbuchu vykonávat po omezený čas nezbytné venkovní práce, aniž by se riskoval vznik lehkého stupně nemoci z ozáření. Zejména dlouhodobý pobyt v takové oblasti ale vyžaduje vhodné stínění proti radioaktivnímu záření, a tedy alespoň náležitě upravený improvizovaný úkryt je naprostou nezbytností.

Stojí také za zmínku, že zatímco široká veřejnost si obecně myslí, že při použití jaderných zbraní by údajně došlo k vyhlazení lidstva, vojenští chemici a generálové obvykle plánují použití jaderných zbraní spolu s běžnými zbraněmi.

Pokud bychom například na deseti různých místech nechali vybuchnout deset zcela stejných jaderných zbraní, účinky každého z těchto výbuchů by se v dané vzdálenosti od epicentra více či méně lišily. Když zaměříme pozornost na účinky jaderných výbuchů na domy, mohla by se přihodit i taková situace, že ze dvou naprosto stejných domů vzdálených od sebe třeba jen 20 m by jeden mohl být v podstatě neopravitelný nebo vážně poškozen a druhý jen lehce poškozen. Pokud jde o okolní radioaktivní zamoření terénu místním spadem, potom v jednom domě by naměřené hodnoty radiace mohly být zanedbatelné, zatímco u druhého domu by mohlo být nezbytné postavit silné stínicí bariéry proti gama záření. Z toho vyplývá, že bez poměrně rozsáhlých výpočtů není snadné určit pravděpodobný rozsah poškození daného objektu a rovněž ani úroveň radiace jak uvnitř objektu, tak v jeho blízkém okolí. Především díky znalosti okolí krytu je možné provedené výpočty zpřesnit a dospět tak k reálně očekávaným hodnotám jednotlivých účinků jaderného výbuchu. Podrobné vyhodnocování skutečných účinků jaderných výbuchů tedy vyžaduje hodně počítání a pečlivé posuzování každého výbuchu na základě celé řady různých hledisek. Je tedy zřejmé, že nějaké kalkulátory účinků jaderných výbuchů, které jsou běžně dostupné na internetu, nejsou prakticky vůbec použitelné ani pro hrubý odhad účinků jaderných výbuchů ve městech.

S rostoucí vzdáleností od jaderného výbuchu klesají jeho ničivé účinky. Zatímco v jeho blízkosti je lepší se ukrývat v nějakém podzemním protiatomovém krytu, ve větší vzdálenosti stačí k ukrytí třeba jen garáž, přízemí domu a podobně. I když jsou účinky jaderných zbraní obecně příliš zveličované, není radno je podceňovat. Nicméně mnohdy i zcela primitivní ochranná opatření by dokázala hotové zázraky.

Většina lidí žije ve vzdálenostech do několika desítek kilometrů od nějakého důležitého cíle, na jehož zničení nebo alespoň poškození by mohla být nasazena jaderná zbraň. V případě jaderné války by se tedy podstatná část lidí v různém rozsahu potýkala s ničivými účinky jaderných výbuchů. Zatímco v jedné oblasti by lidé mohli mít největší problémy s tlakovou vlnou, jinde by mohli být pro změnu ohrožováni hlavně tepelným zářením, pronikavou radiací nebo radiací ze spadu. Někde by ale mohli být nuceni poradit si s více ničivými účinky jaderného výbuchu současně. Větší problémy by nastaly v situaci, kdyby v okolí dané oblasti došlo k několika jaderným výbuchům, jejichž ničivé účinky by se alespoň částečně překrývaly. V takovém případě by mnohdy záleželo i na pořadí jaderných výbuchů a jejich časovém odstupu.

Rozsah účinků jaderných zbraní závisí zejména na jejich typu (štěpná nebo termonukleární zbraň), složení (poměr štěpné a fúzní části, …), síle výbuchu, typu výbuchu (podzemní bez výhozu půdy, podzemní s výhozem půdy, pozemní, nízký vzdušný, vysoký vzdušný, ve velké výšce, podvodní a na vodní hladině), aktuálních atmosférických podmínkách (intenzita srážek a mlh, stupeň pokrytí oblohy mraky a jejich druh a výška, směr a rychlost větru od země až po vrchol stabilizovaného radioaktivního oblaku, množství prachu v ovzduší, …), tvaru krajiny, podloží a jeho vlhkosti (u podzemního a pozemního výbuchu), množství a typu překážek mezi úkrytem a výbuchem (rozměry a typ budov, dále hustota, výška, typ a rozloha vegetace apod.), zemském povrchu mezi výbuchem a úkrytem (štěrk, asfalt, voda, tráva, …), nadmořské výšce (cíle, výbuchu i úkrytu), typu úkrytu a pod jakým úhlem dopadu na něj působí tlaková vlna a tepelné záření, povaze cíle (město, přehrada apod.), odrazivosti zemského povrchu (hlavně u výbuchu vzdušného, pozemního a na vodní hladině), zeměpisné šířce a samozřejmě na vzdálenosti od centra výbuchu a času uplynulém od výbuchu.

Pro zjišťování účinků jaderného výbuchu na lidi je rovněž důležité znát, kromě informací uvedených v předchozím odstavci, jaká je denní doba (den, šero nebo noc), kde se daná osoba v okamžiku výbuchu a krátce po něm vyskytuje (poblíž stěny, u okna, …), jaká je její poloha (na břiše, bokem k výbuchu, …), barva pleti a stavba těla, jaký je její věk a zdravotní stav, jestli se v danou chvíli dívá směrem k výbuchu, jaké má na sobě oblečení (letní, zimní, jeho barva, vlhkost, použitý materiál a přiléhavost k tělu). Pokud dojde k radioaktivnímu zamoření okolního terénu místním spadem, potom záleží na délce jejího pobytu v daném prostoru, kdy do zamořené oblasti vstoupila (čas uplynulý od výbuchu a od příchodu radioaktivního spadu), jak kvalitním stíněním je chráněna před ionizujícím zářením, jestli používá vhodné ochranné pomůcky, jestli konzumuje nezamořené potraviny a vodu, jak kvalitně má ošetřena všechna čerstvá poranění, jestli již dříve byla ozářena (jakou dobu, jakým dávkám záření byla vystavena, která část těla byla ozářena, jaké byly případné časové odstupy mezi jednotlivými ozářeními, …), a samozřejmě záleží i na jejích znalostech, jak se v dané situaci chovat, a na rychlosti reakce.

Ochrana proti radioaktivnímu záření z případného spadu je pouze jedna z mnoha věcí, které se musí řešit. Účinky tlakové vlny nebo tepelného záření přitom mnohdy mohou představovat závažnější hrozbu než nějaký radioaktivní spad, a to především v menších vzdálenostech od centra jaderného výbuchu. V některých případech může hlavní nebezpečí znamenat pronikavá radiace.

Při výpočtech pracujeme s řadou vstupních parametrů. Počítáme s těmi nejhoršími podmínkami, které by mohly nastat vzhledem k předpokládané síle daného typu jaderného výbuchu. Pokud se výpočty provádí pro nějaké menší cíle, proti kterým by stačilo použít poměrně „malé“ jaderné zbraně, bereme v úvahu, že za války není vždy čas čekat na dodávku odpovídající munice. To znamená, že pokud útočník nemá zrovna po ruce jaderné zbraně o optimální velikosti, může na zničení daných cílů použít i silnější jaderné zbraně. Naštěstí doba velkých jaderných zbraní, které byly doménou studené války, je pryč. I když se to možná na první pohled nezdá, tak na zničení velkého cíle je lepší použít několik slabších jaderných zbraní než jednu velmi silnou. Pokud bychom proti velkému městu použili například místo jedné 5Mt jaderné zbraně (při výbuchu uvolní stejné množství energie jako deset 500kt jaderných zbraní stejného typu a složení) tři až čtyři 500kt jaderné zbraně, nebyl by mnohdy velký problém s nimi způsobit i výrazně větší škody.

Naše poradenství je zaměřeno na to, jak si v dané oblasti bezpečně poradit s účinky případných okolních jaderných výbuchů.

V poradenství se při výpočtech mimo jiné zabýváme i rychlostí stoupání ohnivé koule, předpokládanou vodorovnou odchylkou hlavice s jadernou náloží od plánovaného centra výbuchu, úbytkem energie z tlakové vlny díky zničeným překážkám, překážkami přírodními (vegetace, tvar krajiny) i umělými (budovy), velikostí tepelného impulzu, a to zvlášť pro každou stranu domu přivrácenou k výbuchu, změnou velikosti tepelného impulzu vzniklou odrazem světelného a tepelného záření od okolního prostředí domu a případně i od mraků, možností vzniku popálenin osob v domě i v jeho blízkém okolí, úrovní radiace na terénu z místního spadu s ohledem na okolní terén a zástavbu, u které bereme v úvahu i rozsah jejího poškození po případném ničivém působení tlakové vlny, světelného a tepelného záření, a řešíme i problémy spojené s hromadnými jadernými údery. Samozřejmě dáváme doporučení, jak minimalizovat rozsah případných poranění osob v důsledku působení tlakové vlny, světelného a tepelného záření. Pokud zjistíme, že existuje riziko, že by mohlo dojít k zapálení vnitřního vybavení domu, připojujeme radu, jak takovým problémům předejít. Nechybí ani informace, jak při pobytu v daném krytu a jeho blízkém okolí snížit na minimum riziko vzniku lehkého stupně nemoci z ozáření.

V následující tabulce jsou uvedeny orientační minimální vzdálenosti různých typů staveb od geometrického středu nějakého předpokládaného cíle jaderného útoku, které jsou potřebné pro poskytnutí doporučení. V případě velkého města je vhodné, abyste tuto vzdálenost počítali od jeho okraje. My ji následně upravíme. Vzdálenosti v tabulce jsou stanoveny s ohledem na velikost přetlaku v čele tlakové vlny 500kt jaderného výbuchu (zhruba 30× silnější než atomová bomba svržená na Hirošimu). Cihlovou stavbou se zde rozumí budova z plných cihel. Budovy postavené z nových odlehčených materiálů se svou odolností blíží k dřevěným stavbám.

Minimální vzdálenosti od cílů
Typ stavby Min. vzdálenost
cihlová 6–8 km
dřevěná 9–13 km

V určitých případech je možné poskytnout poradenství i pro menší vzdálenosti, než které jsou uvedeny v tabulce. Záleží to na tvaru terénu, na množství a typu překážek mezi Vaším domem a cílem útoku, na typu cíle (město, vojenská základna apod.) a na existenci sklepa ve Vašem domě. Hlavní podmínkou je v takovém případě vysoká pravděpodobnost Vašeho přežití bez vážných zdravotních komplikací a zachování podstatných částí domu potřebných pro stínění gama záření z případného radioaktivního spadu.

Pokud usoudíme, že by mohlo dojít k tak výraznému poškození domu tlakovou vlnou, že by jej nebylo možné dále obývat, potom poradenství odmítneme. Byly by to pro Vás zbytečně vynaložené finanční prostředky. Místo toho Vám doporučíme jiné řešení.

Pro koho má poradenství význam

Poradenství má význam především pro toho, kdo již má nebo si plánuje vybudovat protiatomový kryt nebo improvizovaný úkryt.

Co se dovíte z poradenství

Co poradenství neřeší

Toto poradenství se nezabývá chemickým, toxinovým ani případným biologickým zamořením v dané oblasti a neřeší ani filtraci vzduchu a úpravu vody. Ohledně zajištění kvalitního vzduchu v podmínkách použití ZHN lze využít naše poradenství v oblasti filtrace vzduchu nebo poradenství v oblasti větrání bez filtroventilačního zařízení (FVZ). Otázkami získání a úpravy vody v bojových podmínkách se zabývá poradenství v oblasti zajištění pitné vody. Obecnějším dotazům se věnujeme v poradenství v oblasti ochrany proti ZHN.

Průběh poradenství

Po obdržení potřebných informací (elektronicky, klasickou poštou, přes Uloženku, Zásilkovnu nebo po předchozí domluvě osobně) Vám následně sdělíme, kdy by pro Vás mělo být vše připraveno. K platbě budete vyzváni až těsně před vypracováním doporučení a tabulek.

Srozumitelnost obdržených informací

Pro porozumění a využití informací uvedených v doporučeních a tabulkách není nutné předem absolvovat žádný kurz o jaderných zbraních a ani není zapotřebí si o nich přečíst jakoukoli literaturu, neboť jejich jednotlivé účinky jsou hned v úvodní části v krátkosti objasněny. Vše se podává srozumitelnou formou, aby uvedené informace byly použitelné kýmkoli, kdo má ukončené základní vzdělání.

Potřebné informace

Je zapotřebí nám poslat seznam s polohou kritických objektů, pokud jsou do vzdálenosti 20–30 km od úkrytu, protože dobře znáte dané okolí. Jedná se o větší města (přibližně nad 100 000 obyvatel), chemičky, vodárny, velká průmyslová centra, plavecké a zimní stadiony, sklady hnojiv a pohonných hmot, rafinérie, elektrárny, civilní i vojenská letiště (i bývalá), radarová stanoviště, systémy protivzdušné obrany, vojenské základny a sklady munice, armádní protiatomové kryty, větší přehrady apod. Pro kontrolu také provedeme vlastní vyhledání okolních cílů, na jejichž zničení by mohly být použity jaderné zbraně.

Dále potřebujeme tyto informacemi: přesné umístění domu/krytu (vyznačení na mapě nebo zeměpisné souřadnice), konstrukce budovy (dřevěná, cihlová, kamenná apod.), schematický nákres celého domu včetně vnitřních příček. U všech zdí, tj. i příček, je nutné uvést materiál, výšku, tloušťku, umístění a rozměry otvorů jako jsou okna a dveře. U oken je nutné znát typ prosklení (jednoduché, dvojité nebo trojité sklo). Důležité také je, jestli je dům podsklepen a jak hluboko pod úrovní venkovního terénu je podlaha ve sklepě.

Odpovědi na některé otázky

Proč je zapotřebí u domu, ve kterém se plánuje vybudovat improvizovaný úkryt, uvádět rozměry oken, tloušťku stěn, stropů a příček včetně použitého materiálu a mnoho dalších informací? To měření mi zabere hodiny času.

Jde o zdraví a případně o život. Jestliže nedostaneme základní vstupní informace, nezbývá nám potom nic jiného než řadu informací jen velmi orientačně odhadnout. Nemůžeme potom určit, která část domu by byla nejvhodnější k ukrytí, jestli stropy představují dostatečnou stínicí vrstvu proti gama záření z případného radioaktivního spadu, jaké je riziko požáru v určitých částech domu, … Jednoduše řečeno, když už se vypracovávají doporučení a tabulky, je škoda, když kvůli nedostatečným vstupům nemůžeme provést jejich zpřesnění.

Nastudoval jsem si, jaké tloušťky různých materiálů dokážou snížit radiaci ze spadu na polovinu. Dokážu tak snížit úroveň radiace uvnitř oproti venku více než stonásobně. Bude mi to stačit?

Může to stačit, ale také nemusí. V případě silného radioaktivního zamoření terénu místním spadem může být uvedená hodnota zcela nedostačující. Kromě toho tato stínicí vrstva proti gama záření neřeší případný problém s tlakovou vlnou, seismickými vlnami nebo světelným a tepelným zářením. Nemusí být ani dostačující proti pronikavé radiaci.

Mám na zahradě vybudovaný protiatomový kryt. Využil bych v takovém případě toto poradenství?

Pokud protiatomový kryt postavila stavební firma, která tvrdí, že buduje protiatomové kryty, a přitom o účincích jaderných zbraní neví skoro nic, což je zcela běžné, pak ani daný podzemní objekt nemusí být zcela bezpečný z hlediska seismických vln, filtrace vzduchu nebo radiace ze spadu. I kdyby daný kryt zajišťoval dostatečnou ochranu proti gama záření, stejně se z něj musí dříve či později vylézt ven, i když denně třeba jen na pár hodin. Pokud by byla okolní oblast více zasažena radioaktivním spadem, poskytovala by doporučení s tabulkami následně klíčový návod, jak dlouho se lze každý den zdržovat bezpečně venku v různém čase po výbuchu. Samotný kryt proto představuje pouze polovinu úspěchu, protože nezabrání případnému ozáření při pobytu mimo něj. Tabulky a doporučení to ale zajistí.

Nabízí více firem podobné poradenství? Jaký je případný rozdíl v kvalitě?

Nestaráme se o to, jestli jiné firmy nabízejí obdobné poradenství. Jsme si ale téměř jisti, že naše poradenství nemá ve světě konkurenci z hlediska kvality, rozsahu a prakticky využitelných informací. Důvodem je to, že oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení je úzce specializovaná a je jen málo lidí, kteří mohou říct, že se v ní zhruba orientují. Je ale dost lidí, kteří si přečtou pár knih o ochraně proti ZHN a myslí si, že znají všechno.

Proč mám vyhledávat důležité okolní cíle, když si za poradenství zaplatím?

Sami si vždy prohlížíme satelitní snímky v okolí plánového místa ukrytí, ale z těchto snímků se některé klíčové objekty v podstatě dají jen těžko rozpoznat. Například vojenské objekty mohou vypadat jako nějaký výrobní závod. Protože své okolí znáte lépe než my, je pro Vás snadnější a dá se říct, že možná i životně nutné, vybrat co nejvíce možných cílů. My z nich pak vybereme ty, které považujeme za kritické, a jejich polohu zohledníme při výpočtech.

Proč se nevypracovává poradenství v případě velkého města?

Problém velkých měst (z hlediska rozlohy i počtu obyvatel – alespoň stovky tisíc lidí) je ten, že na jejich výrazné poškození by bylo zapotřebí použít několik jaderných výbuchů. Povaha cílů v těchto městech by se mohla lišit v závislosti na denní a noční hustotě obyvatelstva, typu, výšce a hustotě staveb, dostupném množství jaderných zbraní k útoku, … Aby bylo možné říct, která část města by pravděpodobně poskytovala dostatečné záruky k přežití bez vážnějších zranění, bylo by zapotřebí vypracovat celou řadu možných kombinací útoku. Pokud by někdo přesto usiloval o takové poradenství, musí počítat s několikanásobně vyšší cenou a také s tím, že ta část města, ve které bydlí, by se mohla ukázat jako značně riziková. Takže je otázkou, jestli by vůbec závěry takového poradenství naplnily očekávání daného člověka a jestli by nebylo pro něj lepší peníze raději investovat například do nákupu části lesa, kde by si udělal improvizovaný úkryt.

Kdyby bylo značné riziko, že by v dané oblasti tlaková vlna mohla zničit můj dům, znamenalo by to, že nic za poradenství nezaplatím?

Přesně tak. Poradenství se poskytuje pouze pro oblasti, kde můžeme téměř s jistotou říct, že by nedošlo ke zničení daného místa k ukrytí, a tudíž kde lze „zaručit“ Vaše přežití z hlediska účinků případných okolních jaderných úderů na předvídatelné nepohyblivé cíle.

Když mám v domě improvizovaný úkryt, pomůže mi poradenství z něj udělat „protiatomový kryt“?

Dalo by se to tak říct. Na rozdíl od většiny vlastníků protiatomových krytů budete mít informace, jak si v dané oblasti poradit dlouhodobě. Pochopitelně budete mít i informace, jak si poradit krátkodobě, ale to vlastníky většiny protiatomových krytů nemusí až tak zajímat.

Doba dodání

Tabulky a doporučení se vypracovávají podle pořadníku a doba na jejich vyhotovení se zpravidla pohybuje v rozsahu jednoho až dvou měsíců.

Způsob dodání

Tabulky a doporučení posíláme doporučeně Českou poštou nebo prostřednictvím Uloženky či Zásilkovny. Po předchozí domluvě je možné i osobní převzetí.

Platba

Platba probíhá bankovním převodem nebo po předchozí domluvě v hotovosti a žádost o zaplacení zasíláme až krátce předtím, než začneme zpracovávat tabulky a doporučení. Po obdržení platby je přibližně během týdne vše odesláno nebo připraveno k osobnímu převzetí.

Cena

Cena za tabulky a doporučení, jak si v dané oblasti mimo jiné dlouhodobě poradit s případným radioaktivním zamořením terénu, je 9 400 Kč. Poštovné a balné je 90 Kč. Uvedené ceny platí pro Českou republiku. Osobní převzetí, po předchozí domluvě, je zdarma.

V případě zrušení objednávky před zaplacením se neúčtuje žádný poplatek. Při zrušení objednávky do dvou dnů po zaplacení je poplatek 20 %, do tří dnů 50 % a nad tři dny 100 % (v tomto případě bude služba doručena).

Nákupem se vyjadřuje souhlas s obchodními podmínkami.