Poradenství

Blíží se velká bouře. Udeří silně, rychle a jen s malým varováním. Je nutné se na ni dobře připravit. Nebude se podobat žádné jiné bouři v dosud známé historii lidstva. Ale krátce předtím než udeří, nastane zlověstné ticho před bouří. Bude to poslední varování pro dokončení příprav. Bude to období plné naděje, že se mraky rozplynou. Ticho nicméně vydrží jen několik měsíců až do do jedné noci…

Tuto bouři vidí jen ti lidé, kterým to dovolují jejich názory, hodnoty, postoje a přesvědčení. Komu to nedovolí jeho názory, postoje, hodnoty a přesvědčení, tomu nemá v podstatě smysl cokoli vysvětlovat, protože to je většinou jen plýtvání časem. Tito lidé mimo jiné zcela pochopitelně příliš silně brání své sebepojetí a sebehodnocení, protože se rozhodli, že budoucnost bude bez bouře apod. Změna u nich je sice možná, ale aby neohrozili strukturu své osobnosti, musela by u nich probíhat pomalu. A na tuto změnu zřejmě již nemají dostatek času. Až na výjimky je bouře zastihne nepřipravené.

Události z listopadu a prosince 2024 ukázaly, jak se vše začalo rychle hýbat. Kdo si dovolí vidět, vidí, vidí už i kdy přibližně přijde bouře, s jakou silou udeří, jak dlouho bude trvat, a také to, jak to bude po ní vypadat. Čas běží a jak si kdo ustele, tak si lehne…

Členství v NATO není žádnou zárukou bezpečnosti, právě naopak. NATO je prakticky nepřipravené a obyvatelstvo těchto zemí žije jen ve falešném pocitu bezpečí. Mnohé členské státy NATO dávají obyvatelstvu příručky a doporučení, jak by se lidé měli chránit při použití zbraní hromadného ničení, co si dát do evakuačního zavazadla, jak si udělat improvizovaný úkryt, tedy takový domácí protiatomový kryt. Většinu těchto doporučení považujeme jen za zakrývání neschopnosti a neochoty jednotlivých členských zemí NATO smysluplně se postarat o vlastní obyvatelstvo v případě třetí světové války.

Protiatomové kryty v zemích NATO jsou jen pro pár procent obyvatel a otázkou je, jak by vůbec dokázaly chránit lidi v bojových podmínkách. Pravděpodobně by brzy byla velká část z nich bez proudu, takže asi není zapotřebí dodávat, co by to způsobilo za problémy lidem, kteří by měli to štěstí, nebo spíše tu smůlu, že by se do takových krytů dostali. Stejně by lidé museli tyto protiatomové kryty nejpozději po 3–4 dnech opustit. A co dál? Státy NATO prakticky nemají žádné zásoby potravin pro obyvatelstvo. Nějaké jídlo by asi ukradly některým firmám, ale to by řešilo problém s jídlem jen na pár dnů a v lepším případě na několik týdnů. Opět je zapotřebí se zeptat: „A co dál?“. Kvalitní pitná voda by byla pro širokou veřejnost nedostupná, a to samé platí o vzduchu a jídle. K čemu je tedy evakuační zavazadlo? Odpověď je prostá. Prakticky jen pro falešný pocit bezpečí. Evakuační zavadlo je tedy poměrně málo důležité v porovnání s tím, co by si lidé měli pro vlastní bezpečí sami zajistit. Hlavní je nespoléhat se na pomoc státu, a to platí o většině zemí světa. Kdo má podomácku zhotovený kvalitní „protiatomový kryt“, který může být při splnění určitých podmínek ve sklepě, v přízemí domu, nebo dokonce i v patře, má to mnohem lepší, než se snažit dostat do nějakého státního či obecního protiatomového krytu. Osobně bychom se do těchto krytů rozhodně nesnažili dostat a raději bychom se uchýlili k improvizaci. Samozřejmě naše znalosti ochrany proti zbraním hromadného ničení jsou na jiné úrovni než znalosti široké veřejnosti, ale lidem můžeme doporučit, aby se snažili spolehnout především sami na sebe, a ne na stát vedený převážně psychopaty, kterým už z definicie psychopata na lidech vůbec nezáleží. Kdyby jim záleželo na lidech, vypadalo by to úplně jinak.

A pokud se někdo zeptá, co má dělat v případě války, když bydlí ve vysokém patře v paneláku, potom by se měl zamyslet nad tím, proč neměl od války v Jugoslávii v roce 1999 pouhou hodinu nebo dvě hodiny času na přemýšlení o dění ve světě v souvislostech? 25 let měl čas přemýšlet nad vším možným a neměl jednu až dvě hodiny času na přemýšlení o dění ve světě v souvislostech, a to jen na základě jednoduché logiky bez použití internetu, sledování zpráv apod.? Asi mu to nedovolily jeho názory, postoje, hodnoty a přesvědčení. To není kritika. To je všechno v pořádku. Bylo to jeho rozhodnutí, pro které měl nějaké důvody. Ztratil ale spoustu času a příležitostí vypracovat záložní plán v podobě vybudování improvizovaného „protiatomového krytu“ někde ve sklepě či v přízemí na chatě nebo jinde. Stačilo jen, aby se domluvilo pár přátel nebo příbuzných a bylo by to levné, rychlé a bezpečné řešení. Teď promrhaný čas potřebuje dohnat, což bude s každým dalším měsícem obtížnější a nákladnější. Někdo například plánuje nasednout do auta, až to bude „aktuální“, a vyrazit na západ. Jak ví, že budou volné silnice? Jak ví, že mu vůbec pojede auto bez ohledu na stáří vozidla? Jak ví…? On to neví, jen v to chce věřit. Jednoho dne to pozná a bude to možná hodně tvrdá lekce. Když má někdo rodinu, má za ni odpovědnost. Už to není jen tak jeho věc, především když má nedospělé děti. Ale jak se říká, každý je svého štěstí strůjcem…

Dobrou zprávou je, že jaderná válka by ani při použití všech jaderných zbraní nedokázala vyhladit lidstvo. Dokonce by jaderná válka vedená v tomto rozsahu nedokázala vyhubit ani třetinu lidstva. A pokud by lidstvo mělo slušné znalosti ochrany proti jaderným zbraním a rozumné zázemí, pak by taková jaderná válka nedokázala zabít ani desetinu, a možná ani dvacetinu lidí nebo ještě méně. Problém by představoval především nedostatek jídla, kvalitní vody a špatné hygienické podmínky. Následné nemoci by pravděpodobně zabily více lidí než zbraně hromadného ničení.

Dokázat si vybudovat bezpečný protiatomový kryt nebo improvizovaný „protiatomový úkryt“ je náročné i pro zkušeného odborníka. Žádný skutečný odborník na ochranu proti jaderným zbraním by si pro vlastní použití zřejmě nedovolil vybudovat improvizovaný „protiatomový kryt“ bez pečlivého rozboru místa jeho umístění, bez zohlednění okolní zástavby, vzdálenosti a povahy blízkých rizikových cílů a mnoha dalších hledisek. A rozhodně by místo čtení obecných doporučení o ochraně proti zbraním hromadného ničení věnoval velké množství času podrobným výpočtům, jelikož by si dobře uvědomoval, že má možná jen jeden pokus. Pochopitelně i zkušený odborník na ochranu proti zbraním hromadného ničení by se zcela jistě v reálných podmínkách dopustil řady chyb, ale zpravidla by nebyly vážné. Kdo by si v lepším případě přečetl o ZHN jen pár knih, stěží by se dokázal vyvarovat většího množství závažných chyb. Každá závažná chyba by se mohla stát osudnou, ale se štěstím by se jich mohlo několik překonat. Jen málo lidí by asi mělo tolik štěstí, aby se ve zdraví přeneslo přes všechny závažné chyby.

Lidem, kteří se snaží rozumným způsobem připravit na třetí světovou válku, nabízíme pomocnou ruku v podobě různých typů poradenství. Jedno poradenství dává rady, jak si vybudovat bezpečný domácí „protiatomový kryt“, jiné se zaobírá přípravou kvalitní pitné vody v bojových podmínkách, další poskytuje obecnější rady v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení a dvě poradenství se zaměřují na zajištění bezpečného vzduchu při použití zbraní hromadného ničení. Samostatnou kapitolu tvoří specializovaná hypnóza zaměřená především na podporu psychiky připravujících se lidí.

Díky našim poradenstvím se Vaše příprava dostane na úroveň příprav skutečného odborníka na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Nevíme o žádné jiné firmě na světě, která by poskytovala obdobná poradenství v daném rozsahu a kvalitě. Dáváme rady, jak si mají lidé poradit v dané oblasti dlouhodobě, tj. žádná doporučení typu jít se schovat do státních protiatomých krytů apod. Naše poradenství se podobají tištěným kuchařkám, podle nichž se dá postupovat krok za krokem. Poradenství jsou vždy vztažena ke konkrétnímu objektu a doporučení v nich obsažená jsou stejná, jako kdybychom se jimi v dané oblasti měli sami dlouhodobě řídit.

Poskytovaná poradenství