Kurz Ochrana proti zbraním hromadného ničení (OPZHN)


Nyní dokončujeme aktualizaci kurzu. Ke kurzu kromě jiného přibyde řada tabulek, které v případě potřeby budou důležitým pomocníkem. Předpokládáme, že kurz bude připraven na jaře 2025.


Pokud se bavíme o zbraních hromadného ničení, máme většinou na mysli jaderné, biologické (dříve označované jako bakteriologické), chemické, toxinové a radiologické zbraně. I když byly podepsány nejrůznější smlouvy o zákazu jejich výroby, šíření a použití ve válečném konfliktu, přesto se na tyto smlouvy není dobré spoléhat. Za války zřejmě platit nebudou. Navíc použití jaderných zbraní ve válce zakázáno není. Pokud jde o možnost masové výroby zbraní hromadného ničení, potom se nejsnadněji a nejrychleji vyrobí chemické a biologické zbraně, a tudíž není problém jejich výrobu rozjet klidně až těsně před počátkem blížícího se konfliktu.

Ke konci článku Co nás čeká v roce 2011 a 2012 jsme si u simulace pozemního jaderného útoku ve středu hypotetického města ukázali závislost počtu mrtvých na úrovni znalostí ochrany proti jaderným zbraním. Pro chemické, biologické a toxinové zbraně rovněž platí, že čím lepší máme znalosti, jak se chránit před jejich účinky, tím menší problémy můžeme očekávat. V tomto kurzu se věnujeme jaderným, chemickým, biologickým, toxinovým a radiologickým zbraním.

I při globální termonukleární válce by byly použity chemické, biologické a místy i toxinové zbraně, často jako určité „doplnění“ jaderných úderů. Podobně jako u jaderných zbraní i u ostatních zbraní hromadného ničení je jejich účinnost ovlivněna řadou činitelů. Pro posouzení účinků chemických, biologických a toxinových zbraní na lidi je nezbytné zohledňovat rozsah útoku, jaké bojové chemické látky nebo biologické prostředky či jedy (toxiny) byly při útoku použity a v jakém množství, způsob jejich použití, rychlost zjištění útoku, atmosférické podmínky panující v době útoku a po něm (teplota vzduchu a v případě chemického útoku i teplota povrchu půdy, směr a rychlost přízemního větru, intenzita srážek, typ teplotního zvrstvení atmosféry, stupeň pokrytí oblohy mraky, vlhkost vzduchu apod.), vzdálenost od epicentra takového útoku, vegetaci (typ, hustota, výška a rozloha) a tvar krajiny mezi epicentrem a místem jejich výskytu, povahu cíle (město, les, louka apod.), čas uplynulý od útoku, dobu pobytu v zamořeném území, v jaké době uplynulé od útoku se vstoupilo do zamořeného prostoru, jaké ochranné prostředky byly použity po dobu pobytu v zamořené oblasti, jestli lidé v zamořeném prostoru měli vhodné znalosti, jak se chránit proti útoku vedenému zbraněmi hromadného ničení, věk zasažených osob, … Je vhodné podotknout, že pokud bychom měli například deset stejných chemických bomb a použili je k útoku v deseti různých oblastech, potom by se velikosti zamořených oblastí mohly zcela zásadně lišit, a to i několikanásobně, a navíc by každá oblast byla zamořena na více či méně jinou dobu. Podobně by tomu bylo i v případě použití biologických nebo toxinových zbraní.

V případě použití chemických, biologických nebo toxinových zbraní jsou samozřejmě nezbytné alespoň velmi dobré znalosti ochrany proti jejich účinkům. Nicméně bez patřičného zázemí by v některých oblastech mohlo být značně obtížné, a někdy i zcela nemožné poradit si s jejich účinky. I v improvizovaném úkrytu bychom se v takovém případě těžko obešli bez kvalitní filtroventilace. K tomuto účelu může dobře posloužit námi vyvinuté manuální filtroventilační zařízení, které je mobilní a je určené zejména pro bojové nasazení v podmínkách použití zbraní hromadného ničení.

Co se naučíte v kurzu Ochrana proti ZHN


4.5.2023 – Kurz bude probíhat v klasické podobě a přednost mají naši stávající zákazníci a lidé, kteří o něj již dříve projevili zájem.

Cena: 8 979 Kč

Délka kurzu: 2 dny (9:30–18:30)

Místo konání: Praha (možná i Brno)

Termíny: zatím nevyhlášeny

Způsob platby: bankovním převodem nebo v hotovosti

Nákupem se vyjadřuje souhlas s obchodními podmínkami.


Není nutné si dělat obavy, že by někdo něčemu na kurzu nerozuměl. Kurz je podán srozumitelnou formou, aby byl pochopitelný i pro desetileté dítě. Odborné pojmy jsou často nahrazovány „laickou“ mluvou a látka je většinou vykládána polopatě. Rovněž cizí výrazy se používají jen v nezbytných případech, což také zajišťuje snadnější porozumění vykládané látce.