Nová výstavba krytů pozastavena do případného odvolání.
Zbraně hromadného ničení nejsou všemocné. Jejich účinky jsou často zveličovány buď z neznalosti, nebo záměrně. Záměrně proto, aby lidé byli udržováni v neustálém strachu z jejich účinků, a souhlasili tak s nejrůznějšími opatřeními ze strany vlád mnoha zemí. Skutečnost je taková, že i běžní lidé se mohou poměrně kvalitně chránit před účinky zbraní hromadného ničení.
Možnosti ukrytí před účinky ZHN
Problémy spojené s výstavbou protiatomových krytů
Protiatomové kryty ve sklepech
Protiatomové kryty částečně zapuštěné a nadzemní
Nejlepší stupeň ochrany zpravidla poskytují podzemní protiatomové kryty. Cena rodinných protiatomových krytů se ale obvykle pohybuje v milionech korun, takže pro většinu lidí jsou nedosažitelné. Levněji vyjdou částečně zapuštěné nebo zcela nadzemní kryty. I u nich je nutné počítat s investicí kolem jednoho milionu korun nebo více. Samozřejmě cena je závislá na velikosti krytu, požadované odolnosti, vzdálenosti od cílů, proti kterým by mohly být použity jaderné zbraně, typu podloží, hladině spodní vody apod. Kdo z jakéhokoli důvodu nemá možnost vybudovat si nebo si nechat postavit rodinný protiatomový kryt, ten má několik možností, jak se chránit před účinky zbraní hromadného ničení. Může si například upravit si stávající sklep (v krajním případě přízemí domu) na nouzový protiatomový kryt, dát se dohromady s příbuznými, známými, sousedy nebo kamarády, a výrazně tak snížit celkové náklady na přípravu, nebo nedělat nic a spoléhat se na pomoc ze strany státu. To je sice nejlevnější řešení, ale také nejméně jisté.
Je dobré podotknout, že je málo pravděpodobné, že by jen tak z ničeho nic byl podniknutý útok zbraněmi hromadného ničení. Prakticky vždy by takovému útoku předcházelo minimálně několik týdnů rostoucí napětí ve světě, a tudíž by měl být dostatek času k ukrytí.
Když si někdo chce koupit například pohovku, potom mu kolikrát před jejím zakoupením stačí, aby si z patřičného katalogu vybral požadovanou velikost, barvu, tvar atd. U protiatomových krytů to je ale úplně odlišná situace. Vybírání krytu z nějakého katalogu podle velikosti, typu vybavení, hloubky pod zemí, tloušťky stěn, …, by mohlo být velmi nebezpečné nebo zbytečně drahé. Fotografie krytu toho rovněž moc neřeknou o tom, jestli je daný kryt dostatečně odolný s ohledem na vzdálenosti od nějakých rizikových cílů.
Před samotným projektováním a výstavbou krytu provádíme výpočty, na jejichž základě navrhneme vhodný typ protiatomového krytu (podzemní, částečně zapuštěný nebo nadzemní). Pro tyto výpočty je zapotřebí znát důležité okolní cíle, u kterých je velké riziko, že by k jejich zničení nebo alespoň výraznému poškození mohly být použity jaderné zbraně, a jejich vzdálenost od plánovaného umístění krytu. Jedná se například o letiště (i nepoužívaná), chemické závody, velké továrny, větší dopravní uzly, města přibližně nad 100 000 obyvatel, větší přehrady, vojenské objekty, sklady pohonných hmot, rafinérie, elektrárny, radarová stanoviště atd. U těchto cílů následně provádíme pečlivý výběr a vyhodnocujeme, které z nich by mohly být vhodnými kandidáty na případný jaderný úder. Znalost těchto objektů a přesné polohy plánovaného krytu nám umožňuje spočítat potřebné parametry krytu s ohledem na možné seizmické vlivy (vodorovný a svislý posun země vzniklý zejména po podzemním a pozemním jaderném výbuchu), gama záření z případného spadu, přetlak v čele tlakové vlny a případně i na pronikavou radiaci. Dále se výstavba krytů odvíjí od požadavků na počet ukrývaných osob, velikost…
Jak je vidět, tak není vhodné používat jednu konstrukci protiatomového krytu pro všechny oblasti. Postavení velmi odolného krytu v oblasti, kde by ničivé faktory jaderného výbuchu byly slabší, by bylo neekonomické. Naopak vybudování nějakého méně odolného krytu, ale zato výrazně levnějšího, který by byl blíže k centru jaderného výbuchu, by někdy mohlo být téměř jistou sebevraždou. I kdyby konstrukce takového krytu vydržela, lidé uvnitř by mohli mít problémy především v podobě zlomení končetin, pánevní kosti, nebo dokonce i páteře. Kryty v takové oblasti tedy vyžadují určité úpravy, aby se předešlo poranění nebo usmrcení ukrývaných osob. Čím je kryt blíže k epicentru nějakého jaderného výbuchu, tím by měl být odolnější, a tím pádem je i dražší.
Bezpečný nouzový výlez je u každého našeho krytu samozřejmostí. Navíc v případě potřeby se lze z každé místnosti dostat nouzovým průlezem do vedlejší místnosti.
Podle požadavků zajišťujeme částečné nebo úplné vybavení krytu, a to včetně potřebné elektroinstalace apod.
Pro filtraci a ventilaci vzduchu doporučujeme námi vyvinuté manuální filtroventilační zařízení Zeus, které je zcela nezávislé na elektrické energii, a tudíž by mělo fungovat téměř za všech okolností. K naší filtroventilační jednotce dáváme doporučení na minimální množství filtrů, které by mělo být v dané oblasti dostačující pro různě dlouhou dobu pobytu v krytu. Také dáváme rady, kdy a jak filtrovat zamořený vzduch, aby se dosáhlo co možná nejdelší životnosti filtrů.
Pro dlouhodobé ukrytí doporučujeme, aby se pro ukrytí každého člověka počítalo s plochou alespoň 10 m2.
Pokud není podsklepený dům blíže k centru jaderného výbuchu než orientačně 1,5–2 km (v některých případech i méně), potom je možné uvažovat o využití sklepa jako nouzového protiatomového krytu. Obecně platí, že čím je daný sklep blíže k centru jaderného výbuchu, tím nákladnější úpravy bude vyžadovat.
Zcela nezbytným základem pro úpravu sklepa na nouzový protiatomový kryt je poradenství zaměřené na účinků jaderných výbuchů, které mimo jiné obsahuje podrobná doporučení, co je nezbytné udělat, aby se s ohledem na okolní rizikové cíle dal daný sklep (nebo dům bez sklepa) upravit na bezpečný nouzový protiatomový kryt. Na základě doporučení uvedených v tomto poradenství si každý může potřebné úpravy buď udělat sám, najmout si na ně nějakou firmu, nebo se obrátit na nás. Provádíme jak celkové, tak i částečné úpravy sklepů na nouzové protiatomové kryty. Cena úpravy sklepa na nouzový protiatomový kryt se většinou pohybuje v rozsahu desítek až stovek tisíc korun.
Je vhodné zdůraznit, že odolnost takto upraveného sklepa nelze srovnávat s odolností dobře naprojektovaného protiatomového krytu. Hlavní problém totiž představují tlaková vlna (zejména pro částečně zapuštěné sklepy) a stínění proti radiaci z případného spadu. Slabinou částečně zapuštěných sklepů jsou zpravidla vstupní dveře, okna nebo garážová vrata. Myslet si, že se v bližších vzdálenostech od centra jaderného výbuchu podaří udržet tlakovou vlnu zcela venku, tj. mimo částečně zapuštěný sklep, je velmi optimistické. Účinek tlakové vlny je sice v takových případech možné za rozumné náklady hodně omezit, ale ne tak, aby se zcela zabránilo vstupu tlakové vlny do sklepa. Proto jsme připravili speciální konstrukci, která slouží k ochraně lidí převážně ve sklepech.
Námi navržená konstrukce úkrytu slouží k ochraně osob jak proti tlakové vlně, která by vnikla do sklepa, tak i proboření stropu a zároveň lidem poskytuje potřebné stínění proti radiaci z případného spadu. Při návrhu této konstrukce jsme mysleli i na takovou situaci, aby bylo možné se z ní dostat, kdyby ji zasypal prolomený strop. Jedná se o konstrukci, která je poměrně snadno a rychle smontovatelná, takže ji stačí sestavit až téměř na poslední chvíli. V nesmontovaném stavu zabírá poměrně málo místa, a proto je možné ji snadno uložit. Její vývoj jsme dokončili v březnu 2014 a její cena pro ochranu 4členné rodiny se pohybuje od 87 990 Kč a platí pro rovnou konstrukci dlouhou 4 m, vysokou 2 m a širokou 1,7 m). Prodej této konstrukce je do případného odvolání pozastaven.
Podrobnější informace o konstrukci
Rozhodně není zapotřebí mít obavy, že pokud by se člověk nacházel v době jaderného výbuchu ve vzdálenosti několika metrů mimo tuto konstrukci, že by neměl čas na to, aby se v ní z preventivních důvodů ukryl. Když vezmeme v úvahu, že na doběhnutí k této konstrukci a následné ukrytí by mohlo stačit pár sekund, potom před příchodem tlakové vlny by mělo zbývat ještě přinejmenším několik sekund času. Proto tuto konstrukci považujeme za plně vyhovující.
Tyto kryty jsou vhodné zejména v oblastech, kde se neočekává příliš silné působení tlakové vlny a silné zamoření terénu místním spadem. Většinou nepředstavují plnohodnotnou náhradu za podzemní protiatomové kryty. Aby poskytovaly podobný stupeň ochrany jako podzemní kryty, jejich cena by se příliš nelišila od ceny podzemních protiatomových krytů. Náklady na tyto kryty se zpravidla pohybují kolem jednoho milionu korun nebo více.
Ani u podzemních protiatomových krytů nelze zjednodušeně tvrdit, že jsou odolné vůči jadernému útoku. Rozhodující je, jakou mají třídu odolnosti, což jinak řečeno znamená, na jak velký přetlak v čele tlakové vlny jsou konstruovány. Velikost přetlaku v čele tlakové vlny je ovlivněna vzdáleností, sílou a druhem jaderného výbuchu, tvarem terénu apod. Až na určité výjimky je lze považovat za kryty, které v případě použití zbraní hromadného ničení poskytují nejvyšší stupeň ochrany, čemuž odpovídá i jejich cena, která se většinou pohybuje v milionech korun. Cena je ovlivněna velikostí krytu a jeho požadovanou odolností, typem podloží apod.
Obecně nelze říct, že čím hlouběji jsou kryty pod zemí, tím jsou bezpečnější. Sice jsou bezpečnější (také podstatně dražší, než kdyby byly v menší hloubce) z hlediska ničivých faktorů jaderného výbuchu, ale pokud by u nich z jakéhokoli důvodu došlo k zablokování vstupu, potom by u hlouběji zapuštěných krytů mohlo být mnohem obtížnější dostat se nouzovým výlezem včas na povrch, a v některých případech by to mohlo být zcela nemožné. Proto klademe velký důraz i na to, aby se v případě nutnosti daly bezpečně opustit nouzovým výlezem.
Z důvodu utajení jsou podzemní kryty jednoznačně nejlepší volbou. Protože se dají poměrně snadno a levně zamaskovat, představují výborný stupeň ochrany i před loupeživými bandami, kterými by se to pak všude jen hemžilo.
V oblastech, ve kterých by kromě použití zbraní hromadného ničení mohlo dojít i k silnému zemětřesení přírodního nebo umělého původu, jsou zcela na místě protiatomové kryty se zvýšenou seizmickou odolností. Tyto kryty mohou být jak podzemní nebo částečně zapuštěné, tak i nadzemní. Jejich cena se samozřejmě odvíjí od požadované seizmické odolnosti, velikosti, typu podloží, vzdálenosti od jednotlivých cílů, na jejichž zničení nebo poškození by mohly být použity jaderné zbraně, … Náklady na tyto kryty se pohybují v milionech korun.
Hlavně v případě podzemního a pozemního jaderného výbuchu ve vzdálenosti zhruba do 2 km je nutné počítat s možností poměrně velkého vodorovného a svislého posunu země. Velikost tohoto posunu je ovlivněna především sílou výbuchu a jeho vzdáleností, druhem výbuchu a typem podloží mezi krytem a epicentrem. Za situace, že v dané oblasti hrozí riziko většího posunu země, je naprosto nezbytné zajistit odpružení podlahy v krytu. Pokud by se v takové oblasti podlaha neodpružila, lidé uvnitř krytu by mohli mít problémy především v podobě zlomení končetin, pánevní kosti, nebo dokonce i páteře. Čím blíže k epicentru by v takovém případě byl kryt s neodpruženou podlahou, tím vážnější zranění by nastávala.
Za účelem odpružení podlah jsme vyvinuli vlastní systém odpružení. Z našeho pohledu se pravděpodobně jedná o nejbezpečnější prakticky použitelný systém odpružení, který lze pořídit. Cena je závislá hlavně na velikosti maximálního svislého posunu země v dané oblasti, rozměrech podlahy a jejím plánovaném zatížení. Odpružení podlahy se obvykle pohybuje v rozsahu 3 000–30 000 Kč/m2.