Nabízíme poradenství zaměřené na ochranu osob, zvířat a majetku proti ničivým účinkům zbraní hromadného ničení (ZHN). Této problematice se věnujeme dlouhodobě a dobře si uvědomujeme, jak je tato oblast rozsáhlá a složitá. Jsme zřejmě jediní na světě, kteří poskytují široké veřejnosti prakticky využitelné informace z oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN) v takovém rozsahu.
Pro většinu lidí je obtížné získat potřebné znalosti z fyziky, chemie, mikrobiologie, lékařství, strojnictví, meteorologie a dalších vědních oborů, aby dokázali sami řešit přípravu na případné použití zbraní hromadného ničení. Kromě toho se řada důležitých informací v odborné literatuře nenajde a musí se dopočítat či jinak odvodit. Pochopitelně i v této odborné literatuře se někdy vyskytují dost závažné chyby a není mnohdy snadné na ně přijít.
Není se tedy čemu divit, že se lidé snaží získat informace o účincích zbraní hromadného ničení jiným způsobem. Značné oblibě se těší na internetu dostupné různé „kalkulátory“ údajných účinků jaderných výbuchů na města, kde se dají i zobrazit odhadované počty mrtvých, rozsah poškození města, v jaké vzdálenosti by byl přetlak v čele tlakové vlny o určité hodnotě, … Tyto kalkulátory jaderných výbuchů jsou často pěkně barevné, vypadají propracovaně, ale problém je v tom, že jejich simulace se dají stěží použít i pro hrubý odhad účinků jaderného výbuchu na poušti. V praxi může nastat například i taková situace, že dva naprosto stejné domy mohou být jen 50 m od sebe a jeden dům může být v případě jaderného útoku na nějaký blízký cíl zcela zničen, zatímco druhý může být jen lehce poškozen. U chemického útoku to může platit obdobně. Dva stejné domy mohou být od sebe vzdáleny třeba jen 50 m a v jednom z nich by v případě chemického útoku lidé bez problémů přežili a v druhém by neměli při použití stejného způsobu ochrany žádnou šanci na přežití. Proto je vždy nutné řešit každý dům jednotlivě, a to s ohledem na celou řadu proměnných. Z toho plyne, že se v reálné situaci mohou skutečné účinky zbraní hromadného ničení od teoretických hodnot i několikanásobně lišit.
Kromě zmíněných „simulací“ jaderných výbuchů si lidé nejčastěji přečtou pár kratších článků na internetu o účincích zbraní hromadného ničení, které ale zpravidla nenapsal žádný odborník, a proto jsou často plné polopravd nebo naprostých lží, čehož si neodborník nemusí všimnout. Jen málo lidí si přečte nějakou knihu o ochraně proti zbraním hromadného ničení. Pro velmi orientační výpočty alespoň některých účinků jaderného výbuchu by ale lidé potřebovali nastudovat tisíce stránek odborných textů zaměřených na ničivé účinky jaderných zbraní.
Zatímco ve škole je možné si špatnou známku za nedostatečné znalosti opravit, za války to nemusí být možné. Každá chyba se může pořádně vymstít. Sice se nedá vyvarovat chybám, ale dá se vyhnout zbytečným chybám. A právě před chybami, zejména těmi zbytečnými, Vás můžeme ochránit. Nabízíme Vám „záchranné“ lano. Stačí se ho jen pevně chytit a držet. Pokud klopýtnete, ochrání Vás před pádem do bláta a udrží Vás na nohách. Další světová válka, která je podle nás již v podstatě nevyhnutelná, nebude zřejmě mnoho shovívavá k chybám. Kdo chce přežít, je v jeho zájmu dobře vědět, co a jak má dělat.
Je dobré upozornit, že pouhá hmotná a znalostní příprava nestačí. Ještě důležitější je psychická příprava. Kdo by očekávané události neustál psychicky, tomu by mohla být i sebelepší příprava v podobě znalostí, zásob a zázemí v podstatě k ničemu. Z tohoto důvodu nabízíme i pomoc s psychickou přípravou prostřednictvím hypnózy.
Poradenství v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN) je určeno pro lidi, kteří nevěří těm nesmyslům, že jaderný výbuch by zcela zničil nějaké větší město, že by jaderná válka vyhladila lidstvo, že je jaderná válka nepřežitelná, že by kvůli ochraně proti radiaci museli být dlouhodobě ukrytí v podzemních železobetonových krytech s metrovou stěnou apod. Má smysl především pro ty, kteří uvažují o vybudování alespoň improvizovaného protiatomového úkrytu, který bude zejména mimo město. Ve městě by totiž mohlo být obtížné zajistit dostatečný přístup hlavně k vodě, a proto město nelze z dlouhodobého hlediska považovat za vhodné místo k ukrytí a k následnému žití. Ne každý má dostatek peněz na vybudování nějakého klasického úkrytu, ale každý má řadu známých, přátel a příbuzných, se kterými může zahájit přípravy. Když se na přípravách podílí více lidí, je to obecně pro každého levnější. A kvalitní improvizovaný protiatomový úkryt zpravidla není až tak nákladnou záležitostí.
Poskytování odborných rad probíhá osobně (v Praze) nebo písemně. Osobní schůzka je pro skupiny do 6–8 lidí.
Není rozhodující, jestli otázky pocházejí od jednoho člověka nebo od skupiny lidí, kteří se znají třeba jen okrajově, důležitý je čas věnovaný odpovědím.
Písemná podoba poradenství
Po obdržení dotazů (elektronicky, klasickou poštou, prostřednictvím Zásilkovny či jiné přepravní společnosti nebo po předchozí domluvě osobně) navrhujeme jejich případné upřesnění a rozšíření a v případě potřeby žádáme o doplňující informace. Upozorníme na případné otázky, které by bylo vhodné řešit v některém jiném z našich specializovaných poradenství. Po odsouhlasení podoby otázek a dodání potřebných doplňujících podkladů stanovíme cenu a přibližné datum odeslání odpovědí. Doladění konečné podoby otázek je zdarma. Účtujeme pouze čas potřebný pro vypracování odpovědí.
Dáváme stručné a jasné odpovědi, které jsou srozumitelné i 10–12letým dětem.
Lidé se často ptají například na následující otázky:
Je jaderná válka přežitelná?
Samozřejmě. Je ale nutné se na ni odpovídajícím způsobem připravit.
Může k třetí světové válce dojít již v roce 2025 nebo v následujících letech?
S ohledem na vývoj ve světě se tato možnost každým rokem značně zvyšuje. Je ale zapotřebí zdůraznit, že příprava na další světovou válku, v podobě získávání strategických pozic, začala již v 90. letech (Irák, Balkán, začátek rozšiřování organizace NATO po skončení studené války) a plně se rozvinula až díky válce s tzv. terorismem. Jak se přípravy blíží k dokončení, byly nastoleny nejrůznější sankce (budou se neustále pod nejrůznějšími záminkami jen rozšiřovat) podporované masivní propagandou proti Rusku a jeho spojencům s cílem tyto státy politicky a hospodářsky zničit, což se pravděpodobně nepodaří. V podstatě lze říct, že válka již začala, i když prozatím jen nevojenskými prostředky. Možnosti dalšího vývoje se dají snadno odvodit.
Kdyby došlo ke zhroucení civilizace v důsledku přírodní katastrofy, selhání peněžního a hospodářského systému či z jiného důvodu nevojenské povahy, bylo by přesto nutné počítat s následnou válkou?
Pokud by se jednalo například o náraz asteroidu o velikosti několika kilometrů nebo srovnatelně zničující katastrofu, pak by k válce nemuselo dojít. Čím větší by taková katastrofa byla, tím by bylo menší riziko války. Ale za jiných podmínek by zřejmě byla nevyhnutelná. Ke zhroucení civilizace by mohla stačit například silná sluneční erupce směrem k Zemi. V případě poškození rozvodné sítě, především na severní polokouli, by mohlo dojít v mnoha oblastech k dlouhodobému výpadku elektrického proudu, což by mělo za následek selhání nejen peněžního a hospodářského systému, ale i výroby apod. Problém je totiž ten, že zřejmě není v záloze dostatečný počet velkých transformátorů, které by dokázaly nahradit ty poškozené. Jejich výroba je navíc na zakázku a trvá v průměru necelý rok. Problémy by mimo jiné mohly postihnout i řadu satelitů. Následné rychle narůstající problémy v jednotlivých zemích by pravděpodobně vedly k celosvětovému válečnému konfliktu, a to odhadem tak do jednoho roku. Takže kdo se připravuje na zhroucení civilizace, měl by raději počítat i s dalším rozvojem situace směrem k válce. Není zde prostor vysvětlovat souvislosti, ale většina dospělých lidí si snadno může logicky odvodit, jak by se situace vyvíjela z hlediska zásobování potravinami, surovinami apod. a proč by následné problémy zřejmě nemohly skončit jinak než válkou.
Poukazujete na riziko třetí světové války, ale v médiích o tom nejsou žádné informace.
Informace o tom jsou občas i v hlavních zpravodajských médiích, ale jsou zpravidla zlehčovány a také rychle zastíněny velkým množstvím méně podstatných informací z hlediska světového dění. Není také zájem o tomto riziku mluvit, protože současný systém je životně závislý na růstu spotřeby. Proto se musí veřejnost udržovat v klidu, jen aby moc nepřemýšlela a hodně nakupovala.
Začala by válka nečekaně?
Lze předpokládat, že by jí předcházelo několik týdnů až měsíců prudce rostoucí napětí ve světě, ale díky účelově zkresleným informacím z většiny hlavních médií by tato situace mohla zůstat před širokou veřejností v podstatě „skryta“. Kromě toho by žádná z útočících stran neřekla, že přesně za měsíc podnikne útok ve tři hodiny ráno atd.
Jak dlouho by třetí světová válka trvala?
Odhadujeme několik týdnů až pár měsíců.
Pomáhali by lidem za války a po jejím skončení pracovníci civilní obrany apod.?
Ve většině zemí světa by tato pomoc byla zřejmě jen okrajová a kvalitnější pomoc by se často týkala asi jen pár procent lidí. Pravděpodobně nejvíce státní pomoci by se dostalo lidem v Rusku, kde by se mohlo mluvit o poskytnutí smysluplné pomoci až několika desítkám procent lidí.
Mám ochrannou masku s několika ochrannými filtry a přečetl jsem si pár návodů, co dělat při jaderném výbuchu. Jsem na jadernou válku připraven?
5letému dítěti stačit dát několikaminutové školení, co by mělo udělat v případě jaderného útoku, aby se vyhnulo zbytečnému zranění. Pokud bude v dostatečné vzdálenosti, bude se řídit pokyny a bude mít trochu štěstí, přežije jaderný výbuch bez zranění nebo třeba jen s lehkým poraněním. Není tedy žádné velké umění poradit si v době jaderného útoku, ale je umění poradit si dlouhodobě po něm. To platí i pro válku s použitím chemických či jiných zbraní. Nějaká ochranná maska s pár filtry rozhodně neřeší problém.
Dokázal by jaderný výbuch o síle 1 Mt (zhruba 50× silnější než atomová bomba svržená na Nagasaki) zcela zničit město se 100 000 obyvateli? Alespoň tak to ukazují některé simulace jaderných výbuchů, které jsou volně dostupné na internetu.
Ani omylem. To by musely platit jiné fyzikální zákony. Tuto simulátory zpravidla nemají se skutečnými účinky jaderných výbuchů na města mnoho společného.
Byly by v průběhu třetí světové války použity pouze rakety s jadernými hlavicemi?
V žádném případě. Bylo by použito vše, co by se dalo účelně použít k vedení války, a to i pěchota.
Na internetu jsem viděl simulaci průběhu třetí světové války, ve které se názorně ukazovalo, ke kolika jaderným výbuchům by došlo v USA, Rusku a jinde. Rovněž se tam řešilo, do kolika minut by došlo k jaderným výbuchům a kdy by válka skončila. Dá se taková simulace třetí světové války považovat za hodnověrnou?
Pokud se daná simulace průběhu třetí světové války zabývá pouze jadernými útoky v podobě raket s jadernými hlavicemi a nepočítá s protivzdušnou obranou, elektronickým bojem, selháním několika raket, zničením některých raketových sil především před druhým odpálením raket apod., pak je v podstatě o ničem. V takovém případě se jedná jen o více či méně podařenou animaci, ale tím to končí. Je zapotřebí si uvědomit, že je ohromný rozdíl mezi americkou a ruskou protivzdušnou obranou (ruská má nad americkou náskok zhruba 10–15 let) a s elektronickým bojem to je obdobné. Rusko by zřejmě dokázalo zničit většinu blížících se jaderných raket (možná více než 90–95 %), ale úspěšnost Spojených států by se mohla pohybovat tak do 5–10 %. Takže nějaké simulace počtu jaderných výbuchů jsou zcela bezpředmětné, dokud nebudou zohledňovat protivzdušnou obranu atd.
Byla by planeta vůbec obyvatelná, kdyby byly použity všechny jaderné zbraně?
Samozřejmě. Ovšem místa velmi silně zamořená radioaktivním spadem by až na pár výjimek byla obyvatelná nejdříve za několik let. Ale například méně zasažené oblasti by byly obyvatelné již po pár měsících.
To by se lidé museli ukrývat po válce v krytech ještě několik let, ne?
Především v oblastech silněji zasažených radioaktivním spadem by dlouhodobý venkovní pobyt mohl přicházet v úvahu až za několik měsíců. Oblasti s malým výskytem radioaktivního spadu by buď nepředstavovaly téměř žádné riziko při venkovním pobytu, nebo by se v nich dalo pobývat již po několika dnech či týdnech.
Jak velkou oblast by dokázal pokrýt radioaktivním spadem jaderný výbuch?
Na to nelze jednoduše odpovědět, protože k vojensky významnému radioaktivnímu spadu by ani nemuselo dojít. Závisí to na hodně podmínkách, a proto se musí každý předpokládaný jaderný výbuch posuzovat s ohledem na povahu cíle, vzdálenost od něj, výšku výbuchu, složení jaderné zbraně, sílu výbuchu, rychlost a směr větru od země až po vrchol radioaktivního oblaku, …
Došlo by při třetí světové válce k vyhlazení lidstva?
Nastal by sice zánik civilizace, ale rozhodně ne lidstva. Lze předpokládat, že by více lidí zemřelo díky špatné vodě než v důsledku přímých účinků zbraní hromadného ničení.
Došlo při atomových výbuších v Hirošimě a Nagasaki k vypaření několika lidí?
Při atomových výbuších v Hirošimě a Nagasaki žádný člověk nebyl vypařen. Lidé v epicentru a v jeho nejbližším okolí utrpěli popáleniny čtvrtého stupně, ale nikdo z nich nebyl a ani za daných okolností nemohl být vypařen. Zabila je tlaková vlna.
Za jak dlouho by se po třetí světové válce obnovila civilizace do současné podoby?
S ohledem na složitost výrobního procesu u mnoha věcí, kdy se například suroviny převážejí třeba i přes půl světa, stačí nedostatek surovin a výroba se značně omezí, nebo dokonce zastaví. V případě zničení výrobních závodů by se situace stala téměř neřešitelnou, protože by nebylo vůbec snadné zajistit jejich obnovu, a i kdyby se to podařilo, bylo by nutné rozjet celý dodavatelsko-odběratelský cyklus, a to by se pravděpodobně nepodařilo. Muselo by se začít skoro od začátku. Obnova společnosti do stavu, který by se alespoň trochu podobal tomu dnešnímu, by tedy klidně mohla trvat i staletí.
Jak by vypadala společnost pár let po válce?
Těžko říct, protože by se to mohlo dost výrazně lišit oblast od oblasti. Zjednodušeně by se dalo sdělit, že by se společnost v mnoha oblastech dostala asi tak na úroveň středověku.
Nastala by po válce jaderná zima?
Došlo by na několik let k určitému ochlazení a k výkyvům počasí, ale jaderná zima, jak je běžně představována ve filmech apod., by pravděpodobně nenastala.
Je zapotřebí mít podzemní protiatomový kryt, aby se zajistila spolehlivá ochrana proti radiaci z případného spadu?
Vůbec ne. Jako kryt může posloužit třeba nadzemní garáž, přízemí domu apod., pokud odolá především tlakové vlně. Může být ale nezbytné zajistit dodatečné stínění proti radioaktivnímu záření.
Je smysluplné nechat přípravu na případný válečný konflikt, až to bude aktuální?
Jak se pozná čas, kdy je nejpozději nutné začít jednat? I prvotřídní analytici světového dění, kterých je ve světě asi jen pár tisíc, by mohli mluvit o úspěchu, pokud by dokázali určit dobu zahájení války s předstihem několika hodin nebo dnů. Většina lidí si ani neuvědomuje směr světového vývoje, tak jak chce řešit něco, o čem má jen velmi malé znalosti? Kdo mluví o tom, jak se skvěle bude vyvíjet hospodářství, automatizace apod. za několik let, ten o skutečném světovém vývoji neví vůbec nic a kdo takové zprávy vyhledává, ten je na tom obdobně. I kdyby někdo začal s přípravami pár týdnů před zahájením případné války, stejně by měl ohromné problémy koupit vše potřebné. Lze očekávat, že by asi nebyl jediný, který by se snažil něco koupit. Pochopitelně by na poslední chvíli asi jen stěží sehnal ochranou masku s filtry, dostatek potravin, dezinfekci na vodu, …
Kdyby proběhla válka pouze mezi USA a Ruskem, a to za použití všech zbraní, kdo by vyhrál?
Rusko by pravděpodobně porazilo Spojené státy americké do 1–3 týdnů.
Je příprava na případnou třetí světovou války a její důsledky náročná?
Příprava je zhruba tak z 90–95 % stejná jako příprava na zhroucení civilizace v důsledku přírodní pohromy apod. Ta zbývající procenta tvoří znalosti ochrany proti zbraním hromadného ničení, ochranné masky s filtry, případně filtroventilační zařízení s dostatkem náhradních filtrů a alespoň nějaké místo k ukrytí, které ale může být většinou vybudováno i svépomocí (ve sklepě, garáži, …).
V kterých částech světa by v průběhu třetí světové války zuřily největší boje?
S největšími vojenskými střety by se dalo počítat hlavně v Evropě a na Blízkém východě, protože v těchto oblastech by mimo jiné probíhaly i silné pozemní boje.
Pokud dojde k další světové válce, kdo na ní bude mít hlavní podíl viny?
Zcela jednoznačně státy jako Izrael, USA, Velká Británie, Francie a Německo. Obecně řečeno Západ a jeho spojenci.
NATO je považováno za nejsilnější vojenský blok na světě. Dává na obranu mnohem více peněz než Rusko a má mnohem více vojáků a techniky. Mělo by proti němu Rusko ve válce vůbec šanci?
Nejsme ve středověku, abychom podle počtu vojáků posuzovali sílu armád. Obdobně nemá ani moc velký význam srovnávat rozpočty na obranu v zemích NATO a v Ruské federaci. Jde o to, jak jsou peníze na obranu účelně vynaloženy. Přibližně 73 % (pozn. počátek roku 2023) ruské armády tvoří nová nebo modernizovaná technika, která je většinou stará jen do osmi let. Rusové zavádějí do výzbroje nové typy raket, proti kterým nemá Západ prakticky žádnou možnost obrany. Ruská protivzdušná obrana nemá ve světě srovnatelnou konkurenci, ruské systémy pro elektronické vedení boje jsou vysoce vyspělé a Západ za nimi rovněž zaostává. Mohli bychom dál pokračovat ruským letectvem atd. Takže pokud jde o to, jestli má Rusko šanci ve válce se zeměmi organizace NATO, je možné říct, že má a poměrně velkou. A spolu se svými spojenci má velmi dobré předpoklady k vojenské porážce Západu a jeho spojenců.
Odpovědi se vypracovávají podle pořadníku a na řadu přijdete přibližně za pár týdnů.
Odpovědi zasíláme elektronickou poštou, doporučeně prostřednictvím České pošty, přes Zásilkovnu či jinou přepravní společnost nebo je předáváme osobně. Při využití klasické pošty nebo přepravní společnosti jsou odpovědi standardně posílány ve vytištěné podobě, a zároveň jsou i na přiloženém CD ve formátu *.pdf a *.doc (jiné formáty jsou možné na vyžádání). Někteří zákazníci například upřednostňují zaslání dat pouze v šifrované podobě na CD spolu s částí hesla a zbylá část hesla se jim zasílá e-mailem. Vše si následně vytisknou sami. V případě osobního převzetí jsou odpovědi předány jak na CD, tak i vytištěné.
U písemného poradenství zasíláme žádost o zaplacení až krátce předtím, než začneme vypracovávat odpovědi. Po obdržení platby jsou odpovědi přibližně během týdne odeslány nebo připraveny k osobnímu převzetí.
U osobní schůzky probíhá platba v hotovosti.
Při písemných odpovědíchje pomoc s úpravou otázek bezplatná. Osobní převzetí CD s vytištěnými odpověďmi je zdarma.
Hodinová sazba je 2 400 Kč (5 minut – 200 Kč; 10 minut – 400 Kč; 15 minut – 600 Kč atd.).
V případě zrušení objednávky před zaplacením se neúčtuje žádný poplatek. Při zrušení objednávky do dvou dnů po zaplacení je poplatek 20 %, do tří dnů 50 % a nad tři dny 100 % (v tomto případě bude vše doručeno).
| Způsob dodání | Poštovné a balné |
|---|---|
| elektronicky | 0 Kč |
| osobně (CD + vytištěné odpovědi) | 0 Kč |
| poštou (CD + vytištěné odpovědi) | 96 Kč |
| poštou (šifrované CD) | 96 Kč |
Nákupem se vyjadřuje souhlas s obchodními podmínkami.