Hypnóza

Setkávám se často s lidmi, kteří řeší přípravu na různé možné budoucí události. Většinou se připravují na použití zbraní hromadného ničení (ZHN), tedy na ochranu proti účinkům jaderných, chemických, biologických a radiologických zbraní. A jestliže jejich hmotnou a znalostní přípravu až na pár výjimek považuji za špatnou, potom jejich psychickou přípravu hodnotím jako nedostatečnou. Velmi dobře si uvědomuji, že člověku může být hmotná a znalostní příprava téměř k ničemu, pokud případné budoucí události nedá psychicky.

Jako certifikovaný hypnotizér nabízím především těmto lidem hypnotická sezení „šitá na míru“. To znamená, že by pak měli být schopni například dlouhodobě vhodně reagovat na nepříznivé události, měli by mít nízké riziko vzniku posttraumatické stresové poruchy a různých dalších psychických obtíží, jejich imunitní systém by je měl lépe chránit před různými nemocemi, a to i bez léků, a měli by mít i ve zhoršených podmínkách poměrně klidný spánek.

Co je hypnóza

Hypnóza je změněný stav vědomí, který zažíváme například ráno při probouzení, přes den, když se na něco zadíváme a nevnímáme nic jiného, nebo také večer při usínání. V tu chvíli se dostáváme do samovolného transu, ve kterém je upozaděno logické uvažování a je zvýšena náchylnost vůči sugescím. V hypnóze se dá lépe pracovat s vnitřními zdroji a „přeprogramovávat“ to, co není žádoucí.

Pokud si opravdu přejeme dosáhnout nějakého reálného cíle a dokážeme plně uvěřit, že se nám to podaří, pravděpodobně nám to vyjde. Hypnóza tedy umožňuje použít vnitřní zdroje hypnotizovaného jedince mimo jiné k získání potřebné sebedůvěry, energie a víry pro dosažení stanoveného cíle, neboť schopnosti lidské mysli jsou obdivuhodné.

Západní hypnóza sice zatím oficiálně pracuje s příčinami jen okrajově, jelikož výzkum v této oblasti je na počátku, nicméně již na základě současného vědeckého poznání v oblasti psychologie (hlavně psychologie zdraví) lze spatřovat postupné přibližování poznatků západní psychologie s východními poznatky o těle a duši. Asi nejdále je v tomto směru vojenská hypnóza u některých velmocí, kde se především z různých odtajněných dokumentů dovídáme o práci s takovými jevy, o kterých si většina lidí myslí, že nejsou možné.

Co lze řešit hypnózou

Odpovědi na časté dotazy

Budu si po hypnotickém sezení pamatovat, co se v něm odehrávalo?

Dbám na to, aby si lidé pamatovali z hypnotických sezení vše podstatné. Během každého sezení několikrát zmiňuji, že si hypnotizovaná osoba bude z daného sezení pamatovat vše podstatné. Kromě toho umožňuji pořízení zvukové nahrávky celého sezení. Také je pro mne naprosto v pohodě, pokud se sezení účastní přísedící osoba, která ale pouze sleduje celý průběh hypnotického sezení, tj. „nehraje“ si u toho s mobilem či jiným způsobem neruší.

Neprozradím na sebe něco v hypnotickém stavu (transu)? Neudělám něco, co bych normálně neudělal(a)?

Lidem v transu dávám možnost, aby si sami rozhodli, co mi chtějí říct. Říkám jim, že pokud o něčem nechtějí mluvit, ať si to nechají pro sebe. Kromě toho nesnáším „cirkusové“ kousky, kdy se v transu na jevišti lidé občas různými způsoby ztrapňují. Obecně řečeno lze říct, že u běžné hypnózy člověk neudělá nic, co by neudělal v bdělém stavu. A v hypnóze je možné i lhát.

Mám obavu, že budu v hypnóze ovládán(a)? Je tato obava oprávněná?

K hypnóze přistupuji jako průvodce, který usnadňuje hypnotizované osobě cestu do jejího nitra, kde má možnost využít své vlastní zdroje pro dosažení žádoucího výsledku. Nabízím jí různé možnosti, ale je jen na daném člověku, jak se rychle rozhodne postupovat k cíli. Kromě toho se od podvědomí hypnotizované osoby obvykle dovím, jestli je navržené řešení pro ni vhodné.

Mohu v transu mluvit?

Při zahájení hypnotizace dané osobě sděluji, že může kdykoli cokoli říct, ale že může také mlčet, pokud bude chtít.

Hypnóza pomohla mému kamarádovi. Pomůže mi také?

Může, ale také nemusí. Pokud člověk nevnímá hypnózu jako vhodný nástroj pro řešení svých záležitostí, neměl by se do ní nutit. Hypnóza je skvělá, rychlá a účinná metoda, ale člověk k ní potřebuje „dozrát“, protože jinak se v hypnóze bude postupovat výrazně pomaleji oproti lidem, kteří ji chtějí podstoupit. Pokud člověk s hypnózou vnitřně nesouzní, je pro něj lepší, aby se poohlédl po jiné metodě. Přední hypnotizér a psycholog PhDr. Jiří Zíka by řekl, že do středu kružnice se dá dostat z libovolného bodu jejího obvodu.

Věřím jen v lékařskou vědu, a ne na hypnózu. Má pro mě smysl?

Psychologie má kolem 50 odvětví a psychologie hypnózy je jedním z nich. Je to tedy vědní obor, jehož počátky jsou z doby před několika tisíci lety, a tvrdit, že se nevěří v tuto část vědy, je jako tvrdit, že Země je placatá. Například s psychologií propagandy se setkáváme každý den v hlavních médiích a vidíme, jak krásně funguje na masy. Kromě toho je profesionální výcvik v hypnóze časově náročný a poměrně drahý, a to ani nemluvě o dalším sebevzdělávání. Kdo věří jen v lékařskou vědu, která mimochodem dosáhla v mnoha ohledech obdivuhodných úspěchů, a to i v oblasti psychiatrie, věří v plném rozsahu i na léky? Odhaduje se, že zhruba 30–40 % léků je placebo, což jsou léky, které neobsahují žádnou účinnou látku. Fungují jen proto, že lidé, kteří je berou, věří v jejich účinnost. Jejich účinek je závislý pouze a jenom na víře v jejich léčivou schopnost. Je to víra, která daným lidem pomáhá, a nikoli tyto léky. Tito lidé se při používání těchto léčiv stali obětí vlastních sugescí (autosugescí) nebo sugescí ze strany lékařů. Jde tedy o zadané sugesce v bdělém stavu nebo v určitém bdělém transu. Nicméně pravdou je, že se lépe pracuje s lidmi, kteří věří v účinnost hypnózy.

Proč hypnózu nepoužívají lékaři?

Někteří lékaři, kteří prošli kurz nebo několik kurzů hypnózy, ji občas používají, ale časová náročnost jednotlivých sezení jim brání v jejím častém využívání. A u psychologů, kteří mají nějaký výcvik zaměřený na hypnotizování, je situace obdobná. Navíc jen malou část úkonů hradí zdravotní pojišťovny.

Lze každého zhypnotizovat?

Ano. Někdy ale může být zapotřebí více sezení pro dosažení hlubšího transu. Ale s každým dalším sezením se hypnotický stav (trans) zpravidla prohlubuje.

Je možné si hypnózu jen pro zajímavost vyzkoušet?

Když není motivace něco řešit, účinek bude obvykle jen malý. Hypnóza na zkoušku je převážně jen plýtvání časem a penězi.

Jak poznám, že hypnóza bude užitečná pro řešení mých záležitostí? Nerad kupuji „zajíce v pytli“.

Z tohoto důvodu nabízím nezávaznou a bezplatnou schůzku na půl hodiny, kde se proberou Vaše záležitosti a kde máte možnost zeptat se na cokoli, co Vás zajímá ohledně hypnózy a průběhu hypnotických sezení.

Kolik hypnotických sezení je zapotřebí?

V některých případech stačí jedno sezení, ale většinou je zapotřebí čtyř a více sezení. Vše se odvíjí od toho, jak si hypnotizovaný člověk dovolí rychle postupovat. Někdo chce, aby za něj hypnotizér vše udělal, a on jen bez přičinění seděl. Někdo se podvědomě a někdy i vědomě brání vstupu do transu, čímž se celý proces prodlužuje. Důležitá je také motivace, jak moc si člověk přeje dosáhnout žádoucího výsledku. Mezi další prvky patří například vzájemná sympatie, důvěra, pocit bezpečí, přístupnost vůči sugescím, počet a složitost řešených záležitostí, důvěra ve vlastní schopnosti, ochota podívat se pravdě do očí a podobně.

Jaká je doporučená přestávka mezi jednotlivými hypnózami?

To záleží na okolnostech, ale běžně se volí přestávka v rozsahu 2–3 týdny, protože je zapotřebí dát podvědomí hypnotizované osoby prostor pro vytvoření pozorovatelných změn, na které se pak naváže v další hypnóze.

Nabízí se zde hypnotická sezení na 1,5 hodiny a na 4 hodiny? V čem je hlavní přínos delších sezení?

V transu dochází ke změně vnímání času a vše je zpomalené. U delších sezení se obvykle dosahuje hlubšího hypnotického stavu a hypnotizovaná osoba má více času na řešení svých záležitostí. Pokud se hledají příčiny (důvody), potom delší sezení dává lepší předpoklady, že se podaří dobrat příčiny nebo příčin. Mnohdy se ale podaří zjistit podstatu řešené záležitosti nebo důvody až po několika sezeních, protože podvědomí tomu brání. Delší sezení také poskytuje větší prostor pro opakování jednotlivých sugescí a použití více metaforických příběhů a metafor. U delšího hypnotického sezení je větší šance, že se dané záležitosti podaří vyřešit výrazně rychleji.

Jak je to u skupinových hypnóz, které se zde nabízejí? Je u těchto sezení dostatek času věnovat se každému člověku ve skupině?

U skupinové hypnózy dochází zpravidla u každého jedince ve skupině k zesílení hypnotického stavu oproti individuální hypnóze. Určitá část hypnotického sezení je společná pro všechny účastníky (hlavně ponoření se do transu a výstup z transu). Po uvedení lidí ve skupině do transu hypnotizér buď „přepíná“ mezi jednotlivými účastníky a dává jim konkrétní sugesce, pokyny, metaforické příběhy a metafory, anebo sděluje sugesce, metaforické příběhy a metafory celé skupině a každý si na podvědomé úrovni z toho vybere to, co je pro něj potřebné. Obvykle se tyto postupy kombinují, jestliže to není domluveno jinak.

Pokud lidé ve skupině řeší stejné nebo dost podobné záležitosti, je situace jednodušší. Když má ale každý z účastníků zcela odlišné záležitosti na řešení, pak to je pro hypnotizéra mnohdy dost náročné, a to zejména u větší skupiny.

Odpověď na otázku tedy je, že skupinová hypnóza sice neumožňuje, aby se hypnotizér každému věnoval tolik jako u individuální hypnózy, ale obvykle hlubší hypnotický stav jedince to do jisté míry vyvažuje. Pokud ale někdo chce řešit konkrétní témata a nechce, aby o tom věděl kdokoli jiný, je pro něj nejlepší individuální hypnóza. Ale i u skupinové hypnózy se to po dohodě dá vyřešit tak, že ostatní účastníci nebudou tušit, co daná osoba řeší.

Když chci řešit nějaké téma a nechci o tom říct ani hypnotizérovi, je přesto možné to pomocí hypnózy vyřešit?

Ano, je to možné. V takovém případě se pak volí obecnější slovní vyjádření. Nicméně pro dosažení žádoucího stavu může být za těchto okolností nutné uskutečnit více sezení oproti tomu, když hypnotizér přesně ví, co se má řešit.

Zde poskytovaná hypnotická sezení zahrnují východní nauku?

I když dávám velký důraz na fakta a ověřitelné informace, jsem si vědom toho, že zdaleka ne vše se dá vysvětlit současným vědeckým poznáním. Čím více poznávám schopnosti lidského těla a mysli, tím více si uvědomuji propast mezi současným vědeckým poznáním a těmito schopnostmi. Jsou jevy, pro jejichž objasnění se dají tvořit pouze různé hypotézy, ale neví se přesně, jak fungují. To ale neznamená, že je vhodné tvrdit, že neexistují. Existují různá pozorování těchto jevů, ale protože se „nehodí“ do současného vědeckého poznání, tak na jejich výzkum jsou vynakládány jen malé peněžní prostředky. Je to obdobné jako například se „zakázanou“ archeologií.

Sám jsem měl možnost na vlastní kůži pocítit projekci vnitřní energie jednoho Mistra bojových umění. Nebyl jsem obětí autosugesce a ani žádné vnější sugesce, protože jsem nevěděl, co bude následovat. Očekával jsem totiž úplně jiný scénář.

Současnými přístroji nelze tyto jevy přesně měřit, zkrátka můžeme o nich jen říct, že se vyskytují, ale nevíme, jak přesně fungují. A moje dosavadní praxe v oblasti hypnózy, částečné informace získané z vojenských výzkumů hypnózy a zabývání se na základě současného poznání „nevysvětlitelnými“ jevy mě dovedlo k tomu, že propojuji západní hypnózu s východní naukou tam, kde to vnímám jako vhodné. Ale pokud někdo nechce během hypnotických sezení používat některé prvky z východní nauky, nepoužívám je.

Jak se může tím, že se například najde příčina nějaké nemoci, daná nemoc vyléčit? Léčení nemocí je přece věc léků a případně různých operací, ne?

Vývoj v lékařství jde rychle kupředu, ale navzdory tomuto pokroku řadu nemocí nedokáže moc úspěšně léčit. Otázkou je, co se po zdánlivém vyléčení následně odehrává v těle daného člověka. Mnohdy totiž vidíme, že po pár letech a někdy i měsících má zase jiné problémy, které jsou z hlediska obtíží mnohdy srovnatelné s předchozím onemocněním. Východní nauka nám ale říká, že náhoda neexistuje, že vše má určitý význam a že všechno souvisí se vším. Kdybychom chtěli na plnou podporu celého východního přístupu najít nějaké kvalitní odborné studie, nejspíše bychom pohořeli. Přesto můžeme zaznamenat výrazný pokrok v poměrně novém oboru psychologie, který se nazývá psychologie zdraví. Tento obor získal na vážnosti již v 90. letech 20. století a od té doby jeho vliv roste. Spadá pod něj i psychologie nemoci. V psychologii zdraví se již pracuje s psychosomatikou, tedy vztahem psychického a tělesného zdraví. V oblasti lékařské vědy se psychosomatikou zabývají především psychiatři. Lze si všimnout, že nové vědecké poznatky již dávají za pravdu některým prvkům východní nauky.

Když si nejsme jistí, jak se bude chovat nějaký systém, stačí se poohlédnout po jiných systémech a najít tam podobnosti. V rámci podobnosti systémů se můžeme podívat například na následující situace. Máme natřený plech, na kterém se na rezavých místech odloupla barva. Můžeme rez přetřít a vše vypadá zdánlivě v pořádku. Časem se ale barva opět odloupne. Nebo můžeme odstranit příčinu, tedy obrousíme rez, a plech natřeme. Barva by následně už měla držet mnohem déle. Nebo jiný příklad. Pokud utíká z kola na autě jen mírně vzduch, stačí kolo třeba jen jednou týdně dofouknout a zase se může normálně jezdit. Tímto způsobem to můžeme řešit klidně i měsíce, ale pokud kolo zalepíme (odstraníme příčinu) a nikde potom nepíchneme, nebudeme jej muset dlouho dofukovat. Nebo když zatéká do střechy, můžeme vodu buď při každém dešti chytat do kýble, nebo odstraníme příčinu/důvod tak, že vyměníme třeba jen jednu prasklou střešní tašku, čímž problém vyřešíme.

Když si například vybavíme nějakou příjemnou vzpomínku nebo vidíme něco, co se nám líbí, budeme za krátkou chvíli zažívat stav spokojenosti a radosti, ale když si naopak představíme nějakou událost, která nás stresovala, nebo spatříme něco, co je nám nepříjemné, vyvolá to v nás nepříjemné pocity. Proč tomu tak je? Tyto vzpomínky a zážitky u nás vyvolávají změny v některých biochemických procesech.

Podle mého názoru nalezením příčiny uložené v podvědomí dojde k jejímu zvědomění, čímž se odstraní vnitřní pnutí, které stálo za změnami některých biochemických procesů v těle, které v konečném důsledku vedly k vyvolání daného onemocnění. Tím se v těle otevře možnost pro změnu určitých biochemických procesů, díky čemuž se organismus může opět uzdravit. Říká se, že každá zbraň má protizbraň, a z toho vyplývá, že co mohlo vzniknout, může i „odvzniknout“. Jen je nutné si danou změnu dovolit. Někdo se chce uzdravit na vědomé úrovni, ale na podvědomé ne, protože by například přišel o slevu na jízdném, pozornost okolí, invalidní důchod či další „výhody“. V transakční analýze by se mluvilo o určitém „zisku“, který daná nemoc člověku přináší. Jakmile mu přestane přinášet „výhody“, je na dobré cestě, aby se mohl uzdravit.

Mám za to, že pochopení příčiny vede k určitým změnám v našich názorech, postojích, hodnotách či přesvědčeních, což se projeví ve změně jistých biochemických procesů v těle. Jednoduše řečeno, dojde ke zrušení takových nežádoucích biochemických procesů v těle, které umožnily vznik a rozvoj nemoci či jiných záležitostí, a jejich nahrazení novými, prospěšnými biochemickými procesy.

Znamená to, že hypnóza může nahradit léky a lékařská vyšetření?

Hypnóza umožňuje danému člověku více využívat své vlastní vnitřní zdroje, čímž se může uzdravit, ale je pouze na lékaři, aby posoudil zdravotní stav a podle toho upravil léky.

Jak je to s bezpečností hypnózy?

Pokud proškolený hypnotizér chce hypnózou pomoct, rizika jsou v podstatě zanedbatelná. Někteří ale mají obavy, co by se stalo, kdyby v průběhu hypnózy hypnotizér odešel, přerušilo se spojení při hypnotizaci přes telefon a podobně. V takové situaci by dotyčný přešel buď do normálního spánku trvajícího běžně od několika minut do několika hodin, ze kterého by se potom sám probudil, nebo tento scénář může hypnotizér vhodným způsobem ošetřit v průběhu sezení. V některých případech se stává, že hypnotizovaná osoba v určitou chvíli přestane reagovat na slova hypnotizéra. Dobře proškolený hypnotizér s tím počítá a ví, jak opětovně navázat komunikaci.

Je nalezení příčiny nějaké nemoci, opakujících se událostí či jiných věcí snadné?

Není to snadné, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že se příčina často vynoří z podvědomí již do 3–5 sezení. Zvědomění příčiny brání například náš psychický imunitní systém, který je založen na působení obranných mechanismů ega, a naše názory, postoje, hodnoty a přesvědčení, a to vše nás společně chrání před úzkostí, stresem, ohrožením našeho sebevědomí, sebehodnocení a toho, jak se vnímáme (sebepojetí).

Výcvik v hypnóze

Základní a pokročilé kurzy hypnózy jsem absolvoval u klinického psychologa PhDr. Martina Dlabala, Ph.D. a výcvik pro profesionály u předního psychologa a hypnotizéra PhDr. Jiřího Zíky.

Jak se objednat

Pro objednání se na nezávaznou a bezplatnou informační schůzku nebo na hypnotické sezení stačí do e-mailu napsat, v které dny (Po–Ne) a v jakém čase (9–22 hodin) by Vám to vyhovovalo, a já Vám navrhnu několik termínů. Pokud přijde více lidí, uveďte prosím jejich přibližný počet. Můžete uvést i záležitosti, které byste chtěli řešit.

Cena

Informační 30minutová schůzka je zdarma a je nezávazná. Proberou se zde Vaše záležitosti a můžete se zeptat na cokoli, co Vás zajímá ohledně hypnózy a průběhu hypnotických sezení.

Pokud po předchozí domluvě přivedete na hypnózu další účastníky z řad Vašich kamarádů, přátel, příbuzných či kolegů, cena daného sezení bude oproti soukromému sezení pro každého nižší. Pokud například přijde na hypnózu 5 lidí, cena pro každého z nich bude u 90minutového sezení 1300 Kč a u 4hodinového 3100 Kč.

Platba je v hotovosti.

Cena za hypnózu pro 1 osobu
Počet lidí na hypnóze 90 min 240 min
1 1500 Kč   (1000 Kč/hod) 3300 Kč   (825 Kč/hod)
2 1450 Kč   (967 Kč/hod) 3250 Kč   (813 Kč/hod)
3 1400 Kč   (933 Kč/hod) 3200 Kč   (800 Kč/hod)
4 1350 Kč   (900 Kč/hod) 3150 Kč   (788 Kč/hod)
5 1300 Kč   (867 Kč/hod) 3100 Kč   (775 Kč/hod)
6 1250 Kč   (833 Kč/hod) 3050 Kč   (763 Kč/hod)
7 a více 1200 Kč   (800 Kč/hod) 3000 Kč   (750 Kč/hod)