Světový vývoj / 11. září 2001 – porovnání neoficiální a oficiální verze
(4. února 2010)
Nejprve se seznámíme s neoficiální verzí událostí 11. září 2001, pak se zběžně podíváme na známou oficiální verzí a v závěru porovnáme obě verze.
Asi všichni byli zaskočeni událostmi z 11. září 2001. Stalo se něco nemyslitelného. Útok na Spojené státy americké, po kterém došlo k následnému zhroucení tří budov Světového obchodního centra a části Pentagonu. Nicméně i v této chvíli se našli lidé, kteří si začali klást otázky, jak to vlastně mohlo spadnout takovým neobvyklým způsobem. Čím více o tom přemýšleli, tím méně je uspokojovala oficiální teorie objasňující příčiny kolapsu těchto budov. Stále více jim přicházelo na mysl, že to vypadá jako řízená demolice. Tito lidé začali shromažďovat a analyzovat dostupné informace. Začala se vynořovat tzv. neoficiální verze událostí 11. září 2001. Tato verze začala být vládními kruhy označována jako konspirační teorie. Nemá všeobecnou podporu ve státních médiích a ani v médiích, která vlastní velké nadnárodní společnosti. Přesto ale rychle nabývá na síle a šíří se hlavně díky internetu. Její velký rozmach nastal až po zveřejnění výsledků státního vyšetřování, a to díky tomu, že se již dalo poukazovat na nesrovnalosti v oficiální verzi. Rovněž teorii o tom, že za útoky z 11. září 2001 stála al-Káida, kterou vedl Usáma bin Ládin a který je zřejmě již několik let mrtvý, věří každým dnem stále méně a méně lidí.
V následujícím textu se zaměříme i na některé poznatky odborníků, kteří na základě jim dostupných informací a znalostí poukazují na rozpory v oficiální verzi a žádají obnovení vyšetřování těchto událostí. O obnovení vyšetřování žádá i celá řada vojensko-politických analytiků. I mezi zastánci neoficiální verze nepanuje na všechny události onoho kritického dne stejný názor. Nicméně ve většině záležitostí se shodují. My si pro informaci přiblížíme pouze hlavní myšlenky této verze. Nijak tím ale nezlehčujeme ztráty na lidských životech a majetku. Ať za útoky stál „kdokoli“, jednalo se o velice špatný čin.
Pád věží probíhal od počátku až do konce stejně, jako kdyby ocelové konstrukce budov byly z papíru. Budovy se zřítily téměř symetricky a rychlostí blížící se volnému pádu. Pro výpočet času, za který by těleso urazilo při volném pádu vzdálenost rovnající se průměrné výšce věží (416 m) [18], vyjdeme ze vzorce s = 0,5gt2, kde s je dráha, g tíhové zrychlení a t čas. Protože hodnota tíhového zrychlení pro zeměpisnou šířku New Yorku je g = 9,803 m/s2 [9], tak pro celkový čas doby pádu ve vakuu získáváme přibližnou hodnotu 9,2 s. Podle závěrů NIST (National Institute of Standards and Technology – Národní institut standardů a technologie) byla celková doba pádu věží kolem 9 s (jižní věž – WTC 2) a 11 s (severní věž – WTC 1).[43] Došlo k celkovému zničení stodesetipatrových budov, včetně podzemních podlaží, aniž by bylo patrné, že by nižší patra kladla odpor hroutícím se vyšším patrům. Právě nad takovou rychlostí pádu se badatelé pozastavují.
Při analyzování videí badatelé objevili, že pod padajícími patry, tj. ještě v nepoškozených patrech, došlo na několika místech k vodorovným výronům „prachu“.[1], [2] Jelikož v těchto patrech nebyly žádné požáry a jednalo se pouze o „prach“, je tedy otázkou, co tyto jeho prudké výtrysky způsobilo. Tento jev přispěl ke zrodu teorie o použití trhavin. Někteří očití svědci popisovali, že před kolapsem a v jeho průběhu slyšeli sérii výbuchů.[14] Podle zastánců této teorie by pouze trhaviny dokázaly věže zdemolovat touto rychlostí, když by v předstihu odstřelovaly jednotlivá patra, aby nekladla odpor těm patrům, která na ně padala. Dokonce se mluví i o explozích v podzemí těsně před nárazem letadla. Důkazem toho jsou očitá svědectví a záběry ze vstupní haly a garáží severní věže.[5]
Při odklízení trosek došlo k velmi zajímavému nálezu. Byla objevena místa s roztaveným kovem.[28] Organizace NIST v srpnu 2006 zveřejnila ve svém přehledu odpovědí na často kladené otázky následující tvrzení: „In no instance did NIST report that steel in the WTC towers melted due to the fires.“, což v překladu znamená: „V žádném případě NIST neinformovala, že se ocel ve věžích (pozn. Dvojčatech) Světového obchodního centra roztavila díky požárům."[43] Pokud tedy není možné, aby letecké palivo a následné kancelářské požáry dokázaly roztavit ocel, nabízí se otázka, jak k tomu vůbec mohlo dojít. Podle Stevna Earla Jonese, profesora fyziky, se jedná o jeden z důkazů podporující jeho teorii o použití termitu. Termit je směs oxidů kovu s práškovým kovem – nejběžněji se setkáme s kombinací oxidu železa a práškového hliníku. Převážně se používá jako příměs do vojenských zápalných bomb. Díky vysoké teplotě uvolněné při hoření bez problémů roztaví železo.[20] Profesor Jones ve své přepracované a doplněné studii [32] rovněž předkládá důkazy o použití trhavin. Také poukazuje na velký blok jižní věže, který byl nad místem nárazu letadla. Tato část se při hroucení budovy výrazně vychýlila mimo osu a následně se rozpadla ještě před dopadem na zem. K verzi řízené demolice se ve svých analýzách přiklání i fyzik David Chandler.[31] Mimo jiné zkoumal i rychlost vodorovného vyvržení kusů materiálu při pádu věží. Také stojí za zmínku, že NIST přiznává, že není schopna plně vysvětlit celkový kolaps (originál „…we are unable to provide a full explanation – of the total collapse.“).[42]
Tvrdý úder zasadil oficiální verzi mezinárodní výzkumný tým devíti vědců, kteří 18 měsíců připravovali odbornou studii o nezreagovaném nanotermitu nalezeném v prachu ze zřícených budov Světového obchodního centra.[30] Více o této studii, která vyšla v dubnu 2009, je zde.
Velmi zajímavou skutečností je nález stovek kousků lidských kostí, mnohé o velikosti pouhých několika milimetrů, na střeše Německé banky (originál Deutsche bank).[7], [38] Aby se kost rozdrtila na malé kousky, které by se ještě dostaly skrz tkáň a následně až na střechu dané budovy, to vyžaduje velké množství energie. Pokud se tak stane, a to dokonce u několika desítek osob nebo více, pak je to přinejmenším zarážející.
Zastánci neoficiální teorie poukazují rovněž na velká mračna prachu, která vznikla z rozdrceného betonu,[37] a pro srovnání předkládají obrázky o zřícení různých budov, kde podobný úkaz v obdobné míře rozhodně nespatříme.[10]
Tímto jsme si přiblížili hlavní body neoficiální teorie týkající se pádu Dvojčat. V další části se zaměříme na některé okolnosti pádu budovy číslo 7.
Tato stavba spadla pozdě odpoledne, aniž by byla zasažena letadlem. Oficiální verze tvrdí, že tato 186 m vysoká budova [45] spadla následkem požáru. Neoficiální verze, podobně jako u Dvojčat, neshledává žádné velké ohně a dovolává se kromě očitých svědků a dostupných fotografií také na různá videa, ze kterých jsou patrná pouze malá ohniska požárů. Z vyjádření expertů pozvaných koncem roku 2001 k rozhovoru pro New York Times vyplývá, že žádná obdobná moderní výšková budova s ocelovou konstrukcí nikdy nespadla z důvodu nekontrolovatelného požáru (originál no building like it, a modern, steel-reinforced high-rise, had ever collapsed because of an uncontrolled fire).[26] Neoficiální verze pro srovnání dokládá i záběry požárů výškových budov, které měly výrazně silnější průběh a delší dobu hoření a které následkem takových požárů nespadly.[11]
Podívejme se tedy, co považují zastánci neoficiální verze za příčinu zboření této budovy. Jejich závěr je stejný jako u Dvojčat. Podle nich se jednalo o ukázkově provedenou řízenou demolici. Mezi velké zastánce této verze patří architekt Richard Gage, který založil organizaci Architekti a inženýři za pravdu o 11. září (originál Architects & Engineers for 9/11 Truth).[21] Gage poukazuje na rychlost pádu kolem 6,5 s. Profesor Jones naměřil 6,5 s [32] a profesor Griffin mluví o rychlosti prakticky totožné s rychlostí volného pádu.[28] Jestliže si podle výše uvedeného vzorce spočítáme dobu potřebnou pro dopad tělesa z výšky 186 m na zem, získáme časový údaj 6,16 s (opět počítáno s tíhovým zrychlením g = 9,803 m/s2 odpovídajícímu zeměpisné šířce města New York). Pokud se počítá rychlost volného pádu i s odporem vzduchu, získáme přibližný údaj 6,45 s.[39] Oproti Dvojčatům se tato budova očividně hroutila postupně od spodních pater.[19], [34] Neoficiální verze rovněž zmiňuje velká oblaka rozdrceného betonu a poukazuje na velkou podobnost s řízenými demolicemi.
Na základě oficiální verze se dovídáme, že do budovy Ministerstva obrany narazilo dopravní letadlo Amerických aerolinií – let číslo 77. Neoficiální verze je ve svých závěrech opatrnější. Místo konkrétních odpovědí spíše předkládá celou řadu otázek. Poukazuje na skutečnost, že se stěna Pentagonu zhroutila až dvacet minut po nárazu a že FBI sice zabavila celou řadu záznamů z kamer, ale doposud nebyl zveřejněn žádný záběr, který by verzi nárazu Boeingu 757 jednoznačně potvrdil. Neoficiální verze rovněž tvrdí, že nalezené trosky „něčeho“ rovněž nepřináší požadované důkazy. Výpovědi očitých svědků nejsou jednoznačné.[13], [25] Samotný náraz „něčeho“ zcela jistě muselo zachytit několik kamer rozmístěných na chodbách, případně i v některých kancelářích Pentagonu. Žádný takový záznam nikdy nebyl zveřejněn.
S ohledem na nedostatek podkladů se útoku na Pentagon nevěnuje příliš mnoho lidí. Zastánci neoficiální verze se většinou kloní k názoru, že do Pentagonu pravděpodobně nenarazilo zmiňované dopravní letadlo. Zajímavé podpůrné informace k tomuto názoru přinesli Piloti za pravdu o 11. září (originál Pilots for 911 Truth).[35] Tato organizace sdružuje letecké profesionály a piloty z různých zemí, kteří se společně snaží najít pravdu o útocích z 11. září. Na leteckém simulátoru udělali rekonstrukci celého letu až do samotného nárazu. Použili data, která měla být získána z letového záznamového zařízení, tzv. „černé skříňky“, havarovaného letadla a která poskytla organizace NTSB (National Transportation Safety Board – Národní rada pro bezpečnost dopravy). Oproti simulaci NTSB jim ale při jejich simulaci vyšly o něco jiné závěry, a to takové, že se dané letadlo mělo v době údajného nárazu fyzicky nacházet přibližně o 90 m výše.[12] Rob Balsamo a Craig Ranke, členové této organizace, tvrdí: „When considering the eyewitness reports and on location research of Citizen Investigation Team and the Flight Data Recorder analysis by Pilots for 9/11 Truth, there can be no other conclusion than that both sets of data are irreconcilable with the physical damage to the building.“[22] Překlad je následující: „Pokud vezmeme v úvahu výpovědi očitých svědků, vyšetřování vedené Občanským vyšetřovacím týmem (originál Citizen Investigation Team [24]) a rozbor údajů z letového záznamového zařízení organizací Piloti za pravdu o 11. září, nedojdeme k jinému závěru, než že dané soubory dat jsou neslučitelné s fyzickým poškozením budovy.“ Podle závěrů pilotů nebylo ani možné, aby letadlo těsně před samotným nárazem dokázalo, na základě udávaných letových záznamů, poškodit pět sloupů veřejného osvětlení.[33]
Pokud bychom připustili, že by se letadlo mělo podle výsledků výzkumu těchto pilotů nacházet přibližně o 90 m výše, potom by to znamenalo, že mohlo dojít k přeletu těsně nad Pentagonem, kde by bylo kryté světelným zábleskem dobře známého výbuchu, vzniklého po nárazu „něčeho“ do stěny Pentagonu, a následně mohlo přistát na Reaganově národním letišti vzdáleném 1,5 km.[8]
S oficiální verzí předloženou organizací NTSB nesouhlasí již zmíněná organizace Piloti za pravdu o 11. září. Její členové tvrdí, že letová animace NTSB letu číslo 93 je v rozporu s výpověďmi svědků.[23] Také se zamítavě vyjadřují k oficiálně zveřejněnému úhlu dopadu.[36]
Velice zajímavé je rozmístění trosek.[6] Byla totiž nalezena místa s větším výskytem drobných trosek. Jedno takové místo bylo nalezeno ve vzdálenosti kolem 5 km a druhé přibližně 13 km od údajného místa dopadu letadla.[3] Je těžké si představit, že by letadlo po dopadu explodovalo takovým způsobem, že by trosky byly rozmetány na kilometry daleko, aby se tam koncentrovaly víceméně na malou plochu. To ukazuje na možnost sestřelení letadla.[27], [29]
Nebudeme se zde věnovat detailnímu popisu průběhu událostí onoho osudného dne, neboť se předpokládá jejich všeobecná znalost. Nicméně si pro úplnost v krátkosti shrneme průběh událostí daného dne. Oficiální verzí budeme pro naše účely rozumět informace poskytované velkými zpravodajskými médii a státními agenturami či komisemi, které mají co dočinění s vyšetřováním těchto útoků.
V úterý ráno 11. září 2001 v 8.46 místního času narazilo letadlo typu Boeing 767 do stodesetipatrové severní věže Světového obchodního centra mezi 93. a 99. patrem. V 9.03 došlo k nárazu dalšího letadla. Tentokrát narazilo do jižní věže Světového obchodního centra mezi 78. a 84. patrem. Tento záběr již živě vysílaly televizní stanice do světa. Snad každému bylo v tu chvíli jasné, že se nejednalo o náhodu. Letiště v New Yorku byla uzavřena. V 9.25 se uzavřel americký vzdušný prostor a všechna letadla musela okamžitě přistát. V 9.37 letadlo typu Boeing 757 narazilo do Pentagonu, amerického Ministerstva obrany. V 9.57 se zbortila zasažená část Pentagonu. O dvě minuty později šla k zemi jižní věž. V 10.03 spadlo letadlo v Pensylvánii. Jednalo se o Boeing 757. V 10.28 nastal kolaps severní věže. Pozdě odpoledne v 17.25 se sedmačtyřicetipatrová budova číslo 7 Světového obchodního centra sesula k zemi. V půl deváté večer měl americký prezident George Bush projev k národu. Nastal počátek války proti terorismu.[15], [16], [41]
Okamžitě začalo vyšetřování celé záležitosti. Jako hlavní podezřelý byl 17. září 2001 označen Usáma bin Ládin [4] a organizace al-Káida. Veřejnosti byl předložen seznam devatenácti lidí, kteří měli unést zmiňovaná čtyři letadla. Asi nejznámějším z této skupinky byl Muhammad Ata. Rovněž padla i jména jako Ajmán al-Zavahrí nebo Muhammad Umar. Tato obvinění vedla nakonec 7. října 2001 k invazi do Afghánistánu.[17]
Souběžně s obviňováním Ládina a jeho spolupracovníků probíhalo státní vyšetřování příčin pádu budov Světového obchodního centra. Tohoto úkolu se zhostilo hned několik organizací. Nejznámějšími jsou organizace FEMA (Federal Emergency Management Agency – Federální agentura pro řešení mimořádných událostí) a NIST (National Institute of Standards and Technology – Národní institut standardů a technologie). Organizace NIST vypracovala nejrozsáhlejší studii o několika tisících stranách o příčinách kolapsu budov Světového obchodního centra.[44] FEMA nezůstala nijak pozadu. Její zpráva má rozsah stovek stran.[40] Také je nutné zmínit zprávu komise, která se zabývala příčinami útoků dne 11. září 2001, a rovněž i přípravou a bezprostřední odpovědí na různé teroristické útoky. Tato zpráva má 585 stran a je známá jako The 9/11 Commission Report.[41]
Vyšetřování skončilo závěrem, že hlavně intenzivní požáry způsobily celkové zničení budov Světového obchodního centra. Měly svou intenzitou zohýbat nosníky a oslabit ocel, což mělo zapříčinit pád jednotlivých pater na sebe, a tím tedy celkové zhroucení budov.
Jak oficiální, tak i neoficiální verze má své příznivce i odpůrce. Pro lepší chápání souvislostí jsme si ve stručnosti zopakovali oficiální verzi a zároveň jsme se seznámili i s nejčastějšími námitkami protistrany. Existence obou verzí nám ukazuje, že události kolem nás jsou často mnohem komplikovanější, než je na první pohled patrné. Znalost obou verzí nás vede k většímu přemýšlení o událostech a takový přístup nám může umožnit kvalitnější analýzu v případě výskytu další mimořádné události podobného, nebo dokonce většího významu.
Neoficiální verze si klade jeden velký cíl, a to zahájit nezávislé vyšetřování událostí 11. září 2001. Zatím pouze postupně nabývá na síle. Pokud nedojde k další obdobné mimořádné události světového významu, je reálná šance, že se podaří otevřít toto vyšetřování, ať již v USA, nebo jinde ve světě.
V případě zájmu o podrobnosti týkající se neoficiální verze si můžeme na stránkách http://911.yweb.sk/ prohlédnout i některá videa, která jsou s českými titulky. Podstatně větší množství filmů je možné zhlédnout například na stránkách http://video.google.com/. Většina z nich je v angličtině. Nicméně pro hrubý přehled by měl být tento článek dostačující.