Analýza vyhodnocující účinky jaderných zbraní

Vhodně upravený improvizovaný úkryt může poskytovat velmi dobrou ochranu proti ničivým účinkům jaderných zbraní. Problém ale může nastat především v situaci, kdy je takový kryt blíže k centru jaderného výbuchu. V horším případě by budova mohla být výrazně poškozena nebo úplně zničena a v tom lepším by mohlo dojít „jen“ k vyražení oken, dveří a poškození vnitřních příček a střechy. Pokud je kryt dále od místa výbuchu, potom by se škody mohly projevovat hlavně v podobě rozbitých skel v oknech. S poškozením okenních skel lze většinou počítat do vzdálenosti několika desítek kilometrů a v některých zvláštních případech i mnohem dále.

Za normálních okolností rozbitá okna nepředstavují až tak zásadní komplikace. Pokud ale v dané oblasti hrozí příchod radioaktivního spadu, chemický, biologický nebo toxinový útok či zde panuje riziko, že by mohlo dojít k jinému nebezpečnému znečištění vzduchu (kouř z požárů, havárie chemičky, …), pak je rozumné snažit se okna co nejrychleji dobře utěsnit. Když se sklo v oknech poškodí v situaci, kdy je venku nebezpečná koncentrace škodlivých chemických látek, stačí si nasadit ochrannou masku s vhodným filtrem a případně i ochranný oblek a okna bez spěchu utěsnit. Špatný vzduch, který během utěsňování oken vnikl dovnitř, stačí následně zbavit škodlivých látek pomocí filtroventilačního zařízení a problém je vyřešen. Pro tento účel je možné využít například naše manuální filtroventilační zařízení, které je zcela nezávislé na elektrické energii, a tudíž bude fungovat i v podmínkách použití jaderných zbraní, kdy by v rozsáhlých oblastech došlo k trvalému výpadku dodávek elektrického proudu z rozvodné sítě. Jiná situace ale nastává ve chvíli, kdy existuje velké riziko, že by v dané oblasti mohlo dojít k radioaktivnímu spadu. Oproti předchozímu případu je zde podstatný rozdíl. Všechna okna bychom měli utěsnit ještě před jeho příchodem, abychom se zbytečně nevystavovali ionizujícímu záření.

Daleko závažnější problém se může objevit v případě, kdy dojde k většímu poškození střechy, dveří, oken, vnitřních příček, nebo dokonce obvodových stěn. Jakmile by se v dané oblasti dalo počítat s příchodem radioaktivního spadu, mohli bychom mít na opravu stínicích bariér proti gama záření, utěsnění oken a dveří atd. poměrně málo času. Pokračovat s úpravou stínicích bariér v době, kdy již začaly na zem padat radioaktivní částice, by především v menších vzdálenostech od epicentra mohlo vyvolat určité zdravotní potíže, a to i kdybychom tyto práce dokončili třeba jen za pár minut od počátku spadu.

Měli bychom mít na paměti, že po jaderném napadení budou i lidé ve vzdálenějších oblastech od centra výbuchu vystaveni velkému stresu. Někteří budou zmateně pobíhat, jiní se budou věnovat méně významným činnostem, někteří zůstanou jen tak někde sedět a budou zcela nepoužitelní pro nějakou práci a těch, kteří budou přesně vědět, co mají dělat, zřejmě nebude mnoho. V menších vzdálenostech od centra jaderného výbuchu mohou práci ztěžovat trosky budov, napadané větve, … V noci by se vše ještě více zkomplikovalo. Do toho můžeme v některých oblastech připočítat i požáry různé velikosti. Neměli bychom opomenout ani možná poranění, jejichž závažnost narůstá se zmenšující se vzdáleností od centra jaderného výbuchu.

Většina lidí žije ve vzdálenostech do několika desítek kilometrů od nějakého důležitého cíle, na jehož zničení nebo alespoň poškození by mohla být nasazena jaderná zbraň přiměřené síly. V případě jaderné války by se tedy podstatná část lidí v různém rozsahu potýkala s ničivými faktory jaderných výbuchů. Zatímco v jedné oblasti by lidé mohli mít největší problémy s tlakovou vlnou, jinde by mohli být pro změnu ohrožováni hlavně světelným a tepelným zářením, pronikavou radiací nebo radiací ze spadu. Někde by ale mohli být nuceni poradit si s více ničivými faktory jaderného výbuchu. Ti, kteří by byli v oblastech ohrožených radioaktivním spadem, by měli dokončit všechny nezbytné opravy ještě před jeho příchodem. Jestli ta či ona oblast bude ohrožena radioaktivním spadem, to nelze předem s velkou jistotou říct, protože to záleží na vzdálenosti od epicentra, síle a typu výbuchu, složení bomby, směru a rychlosti větru od země až do výšky výstupu horního okraje radioaktivního oblaku jaderného výbuchu, … Vždy je tedy lepší počítat s horší variantou, která znamená přítomnost radioaktivního spadu v dané oblasti. Pokud by pak spad nenastal, tím lépe. Kdyby ale k němu došlo a my jsme nebyli připraveni, mohlo by to být pro nás nebezpečné.

Vyhodnocování účinků jaderných výbuchů je dost náročné pro odborníky, natož pro běžnou veřejnost. Naprostá většina lidí nemá dostatečné znalosti na to, aby si dokázala pro konkrétní dům, kde se počítá s případným improvizovaným ukrytím, spočítat bezpečnou dobu pro provádění nezbytných prací před příchodem spadu, úroveň radiace na terénu v různém čase po výbuchu, potřebnou tloušťku, výšku, materiál a umístění stínicích bariér proti gama záření, kdy lze očekávat příchod tlakové vlny, pravděpodobné dopady tlakové vlny na daný dům, rizika spojená se světelným a tepelným zářením pro dům a jak je co nejvíce zmírnit, kdy lze bezpečně vyjít ven a na jak dlouho, pořadí vykonávání jednotlivých činností od výbuchu do příchodu spadu a co dělat, když se nějakou činnost nepodaří ve stanoveném čase dokončit, … Proto nabízíme vypracování analýz, ve kterých vyhodnocujeme účinky blízkých i vzdálenějších jaderných výbuchů na dům, který by měl v případě nutnosti sloužit jako úkryt. S těmito informacemi byste tedy měli být schopni upravit improvizovaný úkryt pro bezpečné a dlouhodobé ukrytí. Analýzy se řeší z praktického hlediska a jsou psány srozumitelnou formou, aby je mohl využít každý, kdo má ukončené alespoň základní vzdělání.




Rozsah účinků jaderných zbraní závisí zejména na jejich typu (štěpná nebo termonukleární zbraň), složení bomby (poměr štěpné a fúzní části, …), síle výbuchu, typu výbuchu (podzemní bez výhozu půdy, podzemní s výhozem půdy, pozemní, nízký vzdušný, vysoký vzdušný, ve velké výšce, podvodní a na vodní hladině), aktuálních atmosférických podmínkách (intenzita srážek a mlh, stupeň pokrytí oblohy mraky a jejich druh a výška, směr a rychlost větru od země až po vrchol stabilizovaného radioaktivního oblaku, množství prachu v ovzduší, …), tvaru krajiny, podloží a jeho vlhkosti (u podzemního a pozemního výbuchu), množství a typu překážek mezi naším úkrytem a výbuchem (rozměry a typ budov, hustota, výška, typ a rozloha vegetace apod.), zemském povrchu mezi výbuchem a úkrytem (štěrk, asfalt, voda, tráva, …), nadmořské výšce (cíle, výbuchu i úkrytu), typu úkrytu a pod jakým úhlem dopadu na něj působí tlaková vlna, světelné a tepelné záření, povaze cíle (město, přehrada apod.), odrazivosti zemského povrchu (hlavně u výbuchu vzdušného, pozemního a na vodní hladině), zeměpisné šířce a samozřejmě na vzdálenosti od centra výbuchu a času uplynulém od exploze.

Pro zjišťování účinků jaderného výbuchu na lidi je rovněž důležité znát, kromě informací uvedených v předchozím odstavci, jaká je denní doba (den, šero nebo noc), kde se daná osoba v okamžiku výbuchu a krátce po něm vyskytuje (poblíž stěny, u okna, …), jaká je její poloha (na břiše, bokem k výbuchu, …), barva pleti a fyzická konstituce, jaký je její věk a zdravotní stav, jestli se v danou chvíli dívá směrem k výbuchu, jaké má na sobě oblečení (letní, zimní, jeho barva, vlhkost, použitý materiál a přiléhavost k tělu). Pokud dojde k radioaktivnímu zamoření okolního terénu místním spadem, potom záleží na délce jejího pobytu v daném prostoru, kdy do zamořené oblasti vstoupila (čas uplynulý od výbuchu a od příchodu radioaktivního spadu), jak kvalitním stíněním je chráněna před ionizujícím zářením, jestli používá vhodné ochranné pomůcky, jestli konzumuje nezamořené potraviny a vodu, jak kvalitně má ošetřena všechna čerstvá poranění, jestli již dříve byla ozářena (jakou dobu, jakým dávkám záření byla vystavena, která část těla byla ozářena, jaké byly případné časové odstupy mezi jednotlivými ozářeními, …), a samozřejmě záleží i na jejích znalostech, jak se v dané situaci chovat, a na rychlosti reakce.

Pokud bychom například na deseti různých místech provedli deset 100kt jaderných výbuchů, účinky každého z těchto výbuchů by se v dané vzdálenosti od epicentra více či méně lišily. O jaderných zbraních je všeobecně rozšířený a šířený mýtus, že po termonukleární válce by vše bylo trvale zamořeno silně radioaktivním spadem. Tato pověra pochází z naprosté neznalosti problematiky jaderných zbraní. Ve skutečnosti totiž úroveň radiace ze spadu zpočátku rychle klesá a při dostatečných znalostech je možné i v silněji zamořených oblastech již za pár dnů po výbuchu vykonávat po omezený čas nezbytné venkovní práce, aniž bychom riskovali vznik lehkého stupně nemoci z ozáření. Nicméně zejména dlouhodobý pobyt v takové oblasti ale vyžaduje vhodné stínění proti radioaktivnímu záření, a tedy alespoň náležitě upravený improvizovaný úkryt je naprostou nezbytností.

Vybudování vhodného improvizovaného úkrytu není často až tak náročné, pokud přesně víme, co máme dělat. Většina lidí bohužel ani netuší, proti čemu by se přesně měla chránit. Ochrana proti radioaktivnímu záření z případného spadu je pouze jedna z mnoha věcí, které se musí řešit. Účinky tlakové vlny nebo světelného a tepelného záření přitom mnohdy mohou představovat závažnější hrozbu než nějaký radioaktivní spad, a to především v menších vzdálenostech od centra jaderného výbuchu. V některých případech může hlavní nebezpečí znamenat pronikavá radiace.

Vypracování podrobné studie pro konkrétní dům či jeho část je poměrně náročné. Každý takový objekt je svým způsobem jedinečný a podobně je na tom i jeho okolí. V praxi by mohla dokonce nastat i taková situace, že i dva přesně stejné domy, které by byly od sebe vzdáleny třeba jenom 100 m, by mohly být jaderným výbuchem naprosto rozdílně poškozeny. Rozdíl v poškození by mohl být tak značný, že jeden z domů by mohl být poškozen pouze lehce a druhý by mohl být v podstatě neopravitelný. Pokud jde o okolní radioaktivní zamoření terénu místním spadem, tak v jednom domě by naměřené hodnoty radiace mohly být zanedbatelné, zatímco u druhého domu by mohlo být nezbytné postavit silnější stínicí bariéry proti gama záření. Z toho zřetelně vyplývá, že bez poměrně rozsáhlých výpočtů není snadné určit pravděpodobný rozsah poškození daného objektu a rovněž ani úroveň radiace jak uvnitř objektu, tak v jeho blízkém okolí. Především díky znalosti okolí krytu je možné provedené výpočty zpřesnit a dospět tak k reálně očekávaným hodnotám jednotlivých ničivých faktorů jaderného výbuchu.

Při výpočtech pracujeme s řadou vstupních parametrů. Počítáme s těmi nejhoršími podmínkami, které by mohly nastat vzhledem k předpokládané síle daného typu jaderného výbuchu. Pokud se výpočty provádí pro nějaké menší cíle, proti kterým by stačilo použít poměrně „malé“ jaderné zbraně, bereme v úvahu, že za války není vždy čas čekat na dodávku odpovídající munice. To znamená, že pokud útočník nemá zrovna po ruce jaderné zbraně o optimální velikosti, může na zničení daných cílů použít i silnější jaderné zbraně. Naštěstí doba velkých jaderných zbraní, které byly doménou studené války, je pryč. I když se to možná na první pohled nezdá, tak na zničení velkého cíle je lepší použít několik slabších jaderných zbraní než jednu velmi silnou. Pokud bychom proti velkému městu použili například místo jedné 5Mt jaderné zbraně (při výbuchu uvolní stejné množství energie jako deset 500kt jaderných zbraní stejného typu a složení) tři až čtyři 500kt jaderné zbraně, nebyl by mnohdy velký problém s nimi způsobit i výrazně větší škody.

V analýze se mimo jiné zabýváme i rychlostí stoupání ohnivé koule, předpokládanou vodorovnou odchylkou hlavice s jadernou náloží od plánovaného centra výbuchu, úbytkem energie z tlakové vlny díky zničeným překážkám, překážkami přírodními (vegetace, tvar krajiny) i umělými (budovy), velikostí světelného a tepelného impulsu, a to zvlášť pro každou stranu domu přivrácenou k výbuchu, změnou velikosti světelného a tepelného impulsu vzniklou odrazem světelného a tepelného záření od okolního prostředí domu a případně i od mraků, možností vzniku popálenin osob v domě i v jeho blízkém okolí, úrovní radiace na terénu z místního spadu s ohledem na okolní terén a zástavbu, u které bereme v úvahu i rozsah jejího poškození po případném ničivém působení tlakové vlny, světelného a tepelného záření, a řešíme i problémy spojené s hromadnými jadernými údery. Samozřejmě dáváme doporučení, jak minimalizovat rozsah případných poranění osob v důsledku působení tlakové vlny, světelného a tepelného záření. Pokud zjistíme, že existuje riziko, že by mohlo dojít k zapálení vnitřního vybavení domu, připojujeme radu, jak takovým problémům předejít. Nechybí ani informace, jak při pobytu v daném krytu a jeho blízkém okolí snížit na minimum riziko vzniku lehkého stupně nemoci z ozáření.

Jaderné zbraně jsou ze zbraní hromadného ničení nejničivější, a proto si velice dobře uvědomujeme, jakou na sebe bereme odpovědnost při vypracovávání každé analýzy. Z tohoto důvodu je každá analýza jedinečná. Protože je důležité, aby Vám analýza v případě nutnosti pomohla přežít a zabránit zbytečným poraněním, je nezbytné věnovat velkou pozornost vzdálenosti Vašeho domu od center takových jaderných výbuchů, které by pro Vás mohly znamenat určitou hrozbu. Pokud usoudíme, že by mohlo dojít k tak výraznému poškození domu tlakovou vlnou, že by jej nebylo možné dále obývat, potom odmítneme analýzu vypracovat. Byly by to pro Vás zbytečně vynaložené finanční prostředky. V takovém případě Vám doporučíme účast na našich specializovaných kurzech (Ochrana proti ZHNSpeciální výcvik proti účinkům zbraní hromadného ničení), kde se mimo jiné naučíte, jak lze v polních podmínkách vhodně improvizovat i ve vzdálenostech pár kilometrů od epicentra nejen v době výbuchu, ale především po něm.

V následující tabulce jsou uvedeny orientační minimální vzdálenosti různých typů staveb od geometrického středu nějakého předpokládaného cíle jaderného útoku, které jsou potřebné pro vypracování analýzy. V případě velkého města je vhodné, abyste tuto vzdálenost počítali od jeho okraje. My ji následně upravíme. Vzdálenosti v tabulce jsou stanoveny s ohledem na velikost přetlaku v čele tlakové vlny 500kt jaderného výbuchu. Cihlovou stavbou se zde rozumí budova z plných cihel. Budovy postavené z nových odlehčených materiálů se svou odolností blíží k dřevěným stavbám.

typ stavby min. vzdálenost
cihlová 6–8 km
dřevěná 9–13 km

V určitých případech je možné vypracovat analýzu i pro menší vzdálenosti, než které jsou uvedeny v tabulce. Záleží to na tvaru terénu, na množství a typu překážek mezi Vaším domem a cílem útoku, na typu cíle (město, vojenská základna apod.) a na existenci sklepa ve Vašem domě. Hlavním kritériem pro vypracování analýzy je v takovém případě vysoká pravděpodobnost Vašeho přežití bez vážných zdravotních komplikací a zachování podstatných částí domu potřebných pro stínění gama záření z případného radioaktivního spadu.

Pro porozumění a využití informací uvedených v analýze není nutné předem absolvovat žádný kurz o jaderných zbraních a ani není zapotřebí si o nich přečíst jakoukoli literaturu, neboť jejich jednotlivé účinky jsou v ní v krátkosti objasněny. Analýza se píše srozumitelnou formou, aby v ní uvedené informace byly použitelné kýmkoli, kdo má ukončené základní vzdělání.

Co se dovíte z analýzy


Možné cíle útoku: významná průmyslová centra, větší města (přibližně > 100 000 obyvatel), vojenské základny, systémy protivzdušné obrany, radarová stanoviště, místa velení, letiště (i bývalá), vojenské podzemní úkryty, větší přehrady, sklady pohonných hmot, rafinérie, elektrárny apod.

Způsob doručení: standardně e-mailem v .pdf souboru

Doba doručení: analýzy se vypracovávají podle pořadníku a jakmile na Vás přijde řada, budete vyzváni k platbě a po jejím připsání na účet Vám bude doručena do 7–10 dnů

Jazyk dokumentu: čeština (možná je i angličtina; jiné jazyky na dotaz)

Rozsah: kolem 20–40 normostran

Potřebné informace: podrobnější informace umožňují udělat přesnější výpočty, takže nemá moc velký smysl posílat jen fotku domu apod., protože s tím se opravdu moc dělat nedá (výpočty se pak musí řešit v obecnější rovině, což je docela škoda s ohledem na skutečnost, že analýza má sloužit k dlouhodobé ochraně zdraví a životů ukrývaných osob)

Cena: 4 000 – 7 000 Kč (čím více je možných cílů v okolí zhruba do 10–20 km, tím je vyšší cena)

Způsob platby: bankovním převodem nebo v hotovosti – před vypracováním analýzy

Pokud z jakéhokoli důvodu nechcete posílat informace potřebné pro vypracování analýzy elektronicky, je možné je zaslat prostřednictvím klasické pošty nebo předat osobně.


Pro samostatné vyhodnocování radiační situace mimo dům (bez použití jakýchkoli přístrojů), přípravu pitné vody, co nejbezpečnější průchod zamořeným prostorem, práci v zamořeném prostoru, …, doporučujeme účast na našich kurzech Ochrana proti ZHNSpeciální výcvik proti účinkům zbraní hromadného ničení.TOPlist